Podzimní procházka na Père Lachaise / Une balade automnale à Père Lachaise

10. října 2016 v 12:00 |  20. obvod
Podzimní počasí mi žádnou velkou radost nedělá a romantika sychravých rán, mlhy nad řekou, tlustých svetrů, oranžových dýní a horkého čaje mě nechává úplně lhostejnou. Možná s jednou výjimkou a to je právě dušičková nálada na hřbitovech, zvlášť těch pařížských.
Dnes vám chci proto připomenout, pokud plánujete podzimní cestu do Paříže, její největší hřbitov Père Lachaise ve 20. obvodu, kde můžete strávit celé odpoledne hledáním hrobů slavných osobností, nebo se jen tak toulat po cestičkách ve spadaném listí.






Fotky jsou z loňského podzimu, letos zatím podzimní pařížskou cestu už po několikáté odsouvám a doufám, že ji stihnu aspoň na skutečné Dušičky.
Na Père Lachaise mě fascinuje to, jak jsou jeho části rozdílné. V té starší, jižní části stojí ve svahu dlouhé klikaté řady úzkých a vysokých kamenných hrobek, často ve špatném stavu s vyvrácenými dveřmi a rozbitými vitrážemi okének, s otlučenými ozdobami a napůl nečitelnými nápisy. O něco výš, tak, jak hřbitov při svém zakládání a rozšiřování nabíral noblesu a prestiž, můžeme najít pomníky se skutečnými uměleckými díly, zatímco nízké hroby v horní části směrem ke krematoriu se už podobají těm, které známe z našich hřbitovů.






Přes hřbitov občas procházím a zkracuji si tak cestu (což je, samozřejmě, v konečném důsledku nakonec vždycky zacházka). Nejčastěji využívám vstupu na severní straně hřbitova od place Gambetta a ještě raději nenápadný boční vchod v mohutné hřbitovní zdi směrem od rue de Bagnolet. Tam také při hlavní cestě najdete hroby některých zajímavých známých osobností.



Zpěvák Georges Moustaki, který má neustále hrob plný květin, byl a je odjakživa můj oblíbenec



V jeho těsné blízkosti leží malíř, básník a zpěvák André Gill, který namaloval známý vývěsní štít slavného montmartreského kabaretu Lapin agile






Kousek od něj najdete další známý hrob. Leží v něm jednadvacetiletý novinář Victor Noir, zabitý ve sporu v lednu 1870. Sochu na jeho náhrobku udělal sochař tak obdařenou v určité partii, že se stala cílem žen, které toužily otěhotnět. Prý k tomu stačí mu ty příslušné partie osahat. Podle toho, jak jsou oblýskané, se zdá, že pověst funguje dodnes.



Vedle francouzských jmen na hřbitově narazíme občas i na nějaké české. Dnes si připomeneme dvě. Hrob Anastasie Neherové najdete také při hlavní cestě od bočního východu směrem ke krematoriu (ano, tomu krematoriu, v jehož podzemním kolumbáriu leží urna Františka Kupky). Milovníkům a znalcům první republiky bude jméno paní Neherové známé, oblečení od Nehery tenkrát zkrátka frčelo. Slavné prostějovské oděvní závody Jana Nehery byly proslulé a krásná vila paní Neherové je dodnes zmiňovaná v přehledech nejlepší funkcionalistické architektury. Můžete se na ni podívat třeba TADY a přečíst si o ní TADY.






Když se potom pustíme po klikatých cestách směrem k hlavnímu vchodu, uvidíme kousek od rozcestí dvou hřbitovních cest další známé jméno.






Hudební skladatel Antonín Rejcha prožil polovinu svého života ve Francii, kde působil na konzervatoři a stal se francouzským občanem. Jeho spojení s Čechami připomíná místo jeho narození, uvedené ve francouzském textu náhrobku.



Na bočních stranách pomníku jsou vypsána jeho nejznámější díla. Přiznám se, že jsem žádné z nich neznala, ale když jsem si je našla na internetu, žasla jsem. Tento klarinetový koncert je dokonalý.





Père Lachaise samozřejmě nabízí podobných zajímavostí a náhodných objevů stovky a ti, kdo mají hřbitovní nálady rádi, si tam určitě svoje oblíbená místa najdou.
U vstupu na hřbitov najdete tabule s plánem umístění hrobů těch nejslavnějších osobností. Plánek si take můžete vyžádat v tištěné podobě v budce hlídače.


Jak se tam dostat: metro Père Lachaise (linka 2 nebo 3) nebo Gambetta (linka 3)

 


Komentáře

1 Michal Ptáček Michal Ptáček | 11. října 2016 v 12:13 | Reagovat

Musím být první - Lachaise, "moje láska"... Všechny ty konkrétní hroby mám z letošního léta také nafocené, ale dostat se tam na podzim asi nezvládnu ani na "podzim života".

2 Věra Věra | E-mail | 11. října 2016 v 14:13 | Reagovat

Komentář se vztahuje k Vašemu blogu jako celku. Včera jsme se s dcerou vrátily z Paříže. A během pobytu jsme navštívily místa,o kterých jsme se díky Vám dověděly. Zdravím.V.V.

3 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 11. října 2016 v 22:06 | Reagovat

[1]: Pamatuju si to, že jsou hřbitovy taky Vaše láska :-) Třeba ten podzim přece jen někdy vyjde.

4 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 11. října 2016 v 22:06 | Reagovat

[2]: Paní Věro, moc děkuji za zprávu. Samozřejmě mě to těší a jsem ráda, že Vám pobyt v Paříži vyšel.

5 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 11. října 2016 v 22:07 | Reagovat

[Smazaný komentář] Děkuji, myslím, že o tomto to lze říct :-)

6 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 12. října 2016 v 22:50 | Reagovat

Jsou to přesně dva roky, kdy jsem tu strávila půl dne a bylo to málo! Počasí mi přálo a možná to bude znít hodně divně, ale bylo mi tam fakt krásně. Já teda primárně mířila za hrobem Jima Morrisona, který je sám o sobě dost nezajímavý, ale pro fanouška je to naprostá nezbytnost! Ještě bych to tam na nějaký ten půlden šla moc ráda navštívit, třeba to zvládnu ještě tento podzim. :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama