Pařížská filharmonie / Philharmonie de Paris

12. října 2016 v 12:00 |  19. obvod
Nová budova filharmonie, která vyrostla v 19. obvodu v areálu parku de la Villette, byla otevřená v lednu 2015. Stojí v těsném sousedství dalšího komplexu koncertních sálů a hudebních učeben Cité de la Musique (který se tak stal její součástí a který tady taky brzo ukážu), přímo naproti pařížské konzervatoře a jen kousek od koncertního sálu Le Zénith. Na severovýchodě města tak byl vytvořen jedinečný komplex budov, věnovaných hudbě, které se vyznačují moderní a nápaditou architekturou.



Autorem projektu je i u nás dobře známý francouzský architekt Jean Nouvel (autor smíchovského Zlatého anděla). Stavba byla zahájena v září 2009 a dokončena v lednu 2015. Stála přes 380 milionů euro.
Stavba má tvar horizontálně rozříznutého kopce z hliníku, povrchově upraveného do tvaru nepravidelných dlaždic v různých odstínech šedé barvy. Dovnitř vede široké schodiště.






Kromě mohutného schodiště se diváci dostanou dovnitř i po eskalátoru, napůl skrytém právě za schodištěm. My jsme měli domluvenou komentovanou prohlídku a proto jsme měli možnost využít služební vchod v přízemí. To nám také umožnilo prohlédnout si přízemní prostory, všimnout si průhledů mezi jednotlivými částmi budovy a zaznamenat všechny nápadité detaily.












Na podlaze vstupních prostor se opakuje vzor z fasády



Foyer v prvním patře



To, co každého návštěvníka zajímá asi nejvíc, je velký koncertní sál. Vejde se do něj 2400 diváků, přičemž díky speciálně až na "dně kotle" umístěnému jevišti žádný z nich není od dirigenta dál, než maximálně 32 metrů.
Sál v bílé, žluté a černé barvě působí impozantně. Nepravidelné tvary hlediště, visuté balkony a křivky jednotlivých řad sedadel vyvolávají pocit lehkosti a vyváženosti (bohužel k zachycení celé velikosti sálu by to chtělo širokoúhlý objektiv).












Na vytvoření co nejlepší akustiky spolupracovaly ty nejlepší světové firmy z oboru. Akustika je tak zarucena nejen tvary sálu, galeri9 a jejich zakřivení, ale také "špalíčky" na zdech a dalších plochách, jejichž umístění bylo přesně vypočítáno, a také tím, čemu tady říkají "oblaka" - zvlněnými pláty, které visí nad hlavami diváků od stropu.
Akustika je skutečně jedinečná; nahoře na třetí fotografii sálu je skupinka lidí na opačné straně, než jsem stála při fotografování já, a přitom jsem slyšela každé jejich slovo.










Kromě velkého sálu a jiných veřejných prostor jsme měli možnost navštívit i zkušebny, šatny a jiná místa, určená pro účinkující. Zajímavé je, že díky zvláštní úpravě stěn zkušeben, které tak trochu připomínají kůru borovic, prolezlou lýkožoutem, je i v nich vytvořená naprosto stejná akustika jako v hlavním sále.









Kavárna pro účinkující s evidentně docela nepohodlnými sedáky. Asi aby se tady muzikanti nezakecali, nebo co.



Tak trochu pikantním skandálem se stalo dokončování budovy, kdy investor z úsporných důvodů nedodržel některé části projektu, především pokud šlo o nákladné obklady stěn ve foyer a na chodbách. Místo dřeva, které sem určil architekt, jsou tak tyto plochy jen bíle omítnuté. Jeana Nouvela to roztrpčilo natolik, že se odmítl zúčastnit slavnostního otevření filharmonie.






Součástí foyer je i velká terasa v prvním patře. Z ní můžeme pozorovat nejenom okolí, ale prohlédnout si i některé detaily stavby. Mě tady zaujalo speciální "okno", které vidíme na horní fotce vpravo za zábradlím terasy, a které zvenku vypadá jako kus zmačkaného plechu. Zevnitř je ovšem tato část průhledná a vidíme přes ni okolí.






Z terasy je vidět celý Parc de la Villette - tady nahoře třeba vedlejší koncertní sál Le Zénith, dole dohlédneme až na vysoké budovy bývalých mlýnů v obcí Pantin těsně za periferní okružní dálnicí, ve kterých dnes sídlí banka BNP Parisbas.








Novou filharmonii si můžete prohlédnout nejen při návštěvě některého z koncertů, ale můžete zkusit, stejně jako my, organizovanou prohlídku. Všechny informace k ní najdete TADY.


Philharmonie de Paris
19. obvod, 221 avenue Jean Jaurès


Jak se tam dostat: metro Porte de Pantin (linka 5)







 


Komentáře

1 jana jana | E-mail | 12. října 2016 v 12:05 | Reagovat

Není to trochu studené a depresivní?

2 Michal Ptáček Michal Ptáček | 12. října 2016 v 12:42 | Reagovat

Myslím, že povedené a sál přímo úžasný. Představa, že se takové dílo buduje v Praze: Petice proti ze strany Zelených. Před výkopem základové jámy se k bagrům přivazuje jistý V. K. Dokončení nabírá dvouleté zpoždění. Náklady na stavbu se ztrojnásobují. Nakonec se ušetří nejen na dřevěném obložení, ale i akustických prvcích. Všechno je k ničemu. Slavnostní pásku Adriana Krnáčová nechce přestřihnout. Neudržovanou stavbu nakonec kupuje za třetinovou cenu Agrofert...

3 Gita Gita | 14. října 2016 v 12:28 | Reagovat

Paráda veliká!!!

4 David David | E-mail | 14. října 2016 v 14:28 | Reagovat

Mně to připadá absolutně skvělé, úplně všechno! Zlatého anděla nepovažuji za zrovna hvězdné dílo, ale tohle ano. Ani ty holé stěny ve foyeru mě na první pohled nezarazily, dokud jsem si o nich nepřečetl. ŽÁDNÁ úžasná stavba nevznikala bez problémů, stačí si vzpomenout na operu v Sydney. Jsem prostě nadšený (a zároveň smutný stejně jako Michal, když si vzpomenu, jaká stavba mohla stát na Letné). Kdykoli vidím něco, co je krásné, objevné a ke všemu dokonale funkční, tak mám pocit, že svět přece jen není úplně v háji.

5 Paříž pro pokročilé Paříž pro pokročilé | 17. října 2016 v 12:35 | Reagovat

[1]:Kupodivu není. Ta žlutá barva uvnitř to zútulňuje.

6 Paříž pro pokročilé Paříž pro pokročilé | 17. října 2016 v 12:36 | Reagovat

[2]: Michale, to jste mě pobavil. Máte, tentokrát bohužel, úplnou pravdu.

7 Paříž pro pokročilé Paříž pro pokročilé | 17. října 2016 v 12:36 | Reagovat

[Smazaný komentář] Táňo, až se tam někdy dostanu na koncert, dám vědět, jaké to je.

8 Paříž pro pokročilé Paříž pro pokročilé | 17. října 2016 v 12:37 | Reagovat

[3]: Gito, přesně tak :-)

9 Paříž pro pokročilé Paříž pro pokročilé | 17. října 2016 v 12:38 | Reagovat

[4]: Davide, je to přesně tak, jak píšete. A té nepostavené knihovny na Letné je věčná škoda.

10 jana jana | E-mail | 17. října 2016 v 18:14 | Reagovat

[5]:Myslím, že ten plech musí působit studeně. A žlutá - každý národ má oblibu v jiných barvách. U nás se podle zplanělých okrasných rostlin pozná, kde žili Sudetští Němci a kde Češi. V té německé oblasti jsou to kytky často žluté.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama