Beat generation

24. září 2016 v 12:00 |  Muzea a galerie
Beat generation je pro určité ročníky pojem a přesně tak se jmenuje výstava, na kterou se můžete podívat ještě do prvního říjnového týdne. Upřímně řečeno, jít zrovna v Paříži do Centre Pompidou na americké beatníky by mě normálně nenapadlo, ale když už jsem tam byla kvůli výstavě Paula Kleea, vydala jsem se tam taky - a vůbec jsem toho nelitovala.
Ti, co se narodili tak pozdě, že jim výraz beat generation nic neříká, se můžou podívat TADY.









Výstava je koncipovaná jako přehled těch nejvýznamnějších osobností z generace beatníků - z portrétů a životopisů se nám představí nejen Allen Ginsberg, Jack Kerouac, Bob Dylan, Lawrence Ferlinghetti, Willan S. Burroughs, ale i další, méně známí, jejichž jména mi často vůbec nic neříkala (Larry Rivers, Robert Frank, Alfred Leslie, Julian Beck, Bob Thompson a další a další). O to překvapivější se mi potom zdálo jejich dílo.
Mnozí z těch, které máme zafixované jako básníky nebo zpěváky, také malovali, a naopak, mnozí výtvarníci skládali poezii, psali romány nebo fotografovali. Na výstavě můžeme jejich díla vidět a je to často hodně zajímavé a překvapivé. Je tu také mnoho rukopisů, fotografií a filmů - ať už dokumentů, natáčených při různých setkáních mezi přáteli, záznamů z různých společných uměleckých akcí, nebo filmů, vytvářených jako umělecká díla.






Jack Kerouac na fotce Allena Ginsberga. Dole Kerouacovy tenisky a oblečení, možná právě to, které nosil, když byl "on the road". Ještě níže jeden z jeho obrazů z doby kolem roku 1960.









Další hvězda této generace, nám možná nejbližší (schválně, kdo ještě vyrostl na jeho písničkách?), je Bon Dylan. Na výstavě máme možnost vidět krátký záznam jeho písničky Subterranean Homesick Blues. Našla jsem ho na Youtube, tak se na toho tehdejšího čtyřiadvacetiletého mladíčka podívejte.
Mimochodem, ten rabí vlevo na záznamu je Allen Ginsberg.



A ještě jednou Dylan a Ginsberg, o hodně let později






Kromě všeho toho, co jsem už uváděla, si na výstavě můžete prolistovat knihy, které jednotliví beatníci vydali, nebo si prohlédnout facsimile jejich korespondence. A fotky, spoustu fotografií.






Někteří z beatníků také, samozřejmě, navštívili Paříž, nebo v ní kratší či delší dobu žili. Tím prvním, kdo ji pro tuto americkou generaci objevil, byl Allen Ginsberg. Bydlel v malém bezejmenném hotýlku nedaleko place Saint-Michel, v ulici Gît-le-Coeur číslo 9, kterému se později začalo říkal Beat Hotel. Sem za ním později přijeli Peter Orlovski, William Burroughs, Gregory Corso a jiní. Na výstavě můžeme vidět, jak byly tehdy malé hotelové pokojíčky zařízené.
Dnes se hotel jmenuje Vieux Paris, má čtyři hvězdičky a beatníky připomíná jen pamětní deska na průčelí.



Atraktivním exponátem jsou dvě stěny, polepené plakáty, které byly na přelomu 50. a 60. let typické pro ulice Los Angeles. Americký konceptuální umělec Allen Ruppersberg z nich sestavil koláž, na kterých jsou foneticky uvedena slova Ginsbergovy nejznámější a tehdy skandální básně Kvílení.



A jestli vás zajímá, co vlastně ten fotograf nahoře fotil, tak to byl (zřejmě) tenhle průhled ven z budovy. Jedna ze stěn, mezi kterými je výstava nainstalovaná, zůstala volná a můžete si tak odtud vychutnat pohled na město, který nikdy neomrzí.





Centre Pompidou
4. obvod, place Georges Pompidou

Výstava trvá do 3. října 2016
Vstupné 14 eur zahrnuje vstup do všech dočasných i stálých expozice galerie


 


Komentáře

1 Bára Bára | Web | 25. září 2016 v 13:40 | Reagovat

Parádní, určitě bych si, tedy, kromě např. Dylana, našla to svoje!

2 Irena Irena | 26. září 2016 v 21:41 | Reagovat

Už jenom kvůli Dylanovi tam běžím:)
A děkuji za info!

3 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 27. září 2016 v 22:39 | Reagovat

Jéé, tak to nestíhám, jestli pojedu do Paříže, tak někdy později v říjnu nebo až v listopadu. :/ A to je škoda!

4 David David | E-mail | 29. září 2016 v 10:40 | Reagovat

Kdo zrovna není v Paříži - nebo i kdo je :) - náhodou zrovna včera dávali na ČT Art francouzský dokument o beatnicích (opakují to teď v noci z pátku na sobotu v 1:35). Vznikl ve spolupráci právě s Centre Pompidou, ovšem už v roce 2013. Výstavu, zejména takovouhle, to samozřejmě nahradit nemůže, ostatně se snímek věnuje prakticky jen třem z nejznámějších (Kerouac, Ginsberg, Burroughs), ale je docela dobrý, a hodně se věnuje jejich pobytům v Paříži.
Věděli jste například, že Kerouac do šesti let mluvil jen francouzsky a angličtinu se vlastně musel učit? Ani není třeba ponocovat na to opakování, na i-vysílání to mají:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10641054856-beatnici/

5 Irena Irena | 29. září 2016 v 21:12 | Reagovat

Elle, to bude v Centre Pompidou stále ještě výstava Magritte, ta za vidění také stojí:)

6 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 3. října 2016 v 0:07 | Reagovat

[4]: Davide, děkuji, odkaz funguje a ráda jsem se podívala. O Kerouacově francouzštině jsem, samozřejmě, nevěděla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama