Úl / La Ruche

7. července 2016 v 12:00 |  15. obvod
O stavbě, které se přezdívá Úl, jsem se tady v minulosti už několikrát zmiňovala. Bylo to jedno z nepřístupných míst, kam jsem se roky toužila podívat, věděla jsem, že za tepanou bránou porostlou zelení se skrývá několik historických budov s uměleckými ateliéry, ale i když jsem občas šla kolem, dovnitř jsem se nedostala. Vlastně jsem se o to tak moc nesnažila, odrazovala mě cedule se zákazem vstupu, a když jsem viděla někoho vcházet nebo vycházet, ostýchala jsem se požádat o vpuštění. Při poslední cestě do Paříže se mi to konečně a legálně a bez doprošování podařilo a bylo to tam ještě hezčí, než jsem čekala.
Co je na Ruche tak zvláštního? Atmosféra, prostředí, ale především historie. Komplex ateliérů vznikl z materiálu ze Světové výstavy v roce 1900, který odkoupil sochař Alfred Boucher a nechal ho přemístit do oblasti tehdejší čtvrti Vaugirard na pozemek hned vedle jatek, který pro tento účel zakoupil. Hlavní budova areálu bývala vinařským výstavním pavilónem a svůj název dostala podle svého okrouhlého tvaru a vzhledu. Boucher nechal polygonální pavilon rozdělit na malinké místnůstky, které se rozbíhaly od schodiště, které vedlo prostředkem budovy. Vnitřek dřevěné budovy tak vypadal jako včelí plástev - odtud získala budova svoji přezdívku. Pokojíky si zde za levné peníze pronajímali malíři a sochaři, kteří tady žili bez vody a topení v nepředstavitelné bídě.
Útočiště v této zapadlé čtvrti daleko od centra našla řada umělců, kteří se později proslavili, především cizinci, kteří na začátku 20. století přicházeli do Paříže a kteří neměli na pronájem na tehdy už módním Montmartru nebo frekventovaném Montparnassu. Žil tady, kromě mnoha jiných, Marc Chagall, Chaim Soutine, Amedeo Modigliani, Fernand Léger nebo Japonec Foujita, ze sochařů třeba Archipenko, Zadkine nebo Czaky.
Areál dodnes slouží jako ateliéry pro umělce, kterých tady v současnosti tvoří asi sedmdesát. Jejich podmínky jsou dnes, samozřejmě, mnohem lepší, než měli jejich kolegové před sto lety.



Hlavní vchod do Úlu. Jeho kruhový tvar není zvenku pořádně vidět, protože je celý pavilon doslova ponořený do zeleně. Budova je korunována prosklenou střechou s malou věžičkou.






O tvaru pavilonu se můžeme přesvědčit na Google mapách, kde dobře vidíme z výšky nejen kulatou střechu se střešními okny v každém z ateliérů, ale také zahradu s ostatními budovami, které k ateliéru patří. Jsou to ty vysoké industriální budovy podél ulice, které pavilon částečně skrývají, dlouhý dřevěný pavilon při zdi vedlejšího pozemku, a několik nižších budov v zadní části areálu. Všechny tyto budovy uvidíme při procházce zahradou.



Dřevěné schodiště uprostřed kruhové budovy už není původní, bylo vyměněno při jedné z rekonstrukcí






Pohled zevnitř na stříšku



Ateliéry jsou malinké a jak je vidět zvenčí, jsou patrové. Za těmi prostředními dveřmi s obrázkem údajně býval Chagallův ateliér.






Bohužel jsme neměli možnost podívat se dovnitř do některého z ateliérů. Po nakouknutí do hlavní budovy jsme si ale mohli prohlédnout zahradu s dalšími stavbami.



















V přízemních ateliérech byly a jsou umístěny především ateliéry sochařů, jejichž díla jsou sem tam rozmístěna po zahradě. Můžeme tady najít, například, i kopii studie pohybu hráče pétanque od Alfreda Bouchera.













































Ještě jeden pohled přes bránu na ulici (a příště, až půjdu kolem, se už zas jen budu toužebně dívat dovnitř)



Poslední ohlédnutí


Pokud byste zatoužili se taky podívat dovnitř, zkuste hlídat tyto stránky TADY, naše prohlídka s průvodkyní byla sice mimořádná, ale třeba se bude časem opakovat.


La Ruche
15. obvod, 2 passage de Dantzig


Jak se tam dostat: metro Convention (linka 12)






 


Komentáře

1 David David | E-mail | 7. července 2016 v 20:06 | Reagovat

Hanko, to je bezvadný, díky za mimořádnou fotografickou exkurzi! To tedy fakt musela být nádhera! Tak aspoň ještě pár odkazů:

Několik černobílých fotek ateliérů (i umělců) je na
http://www.chambrenoire.com/francois-goudier/la-ruche

Dá se najít i fotka přízemí ateliéru malířky Simone Dat, kde dřív pracoval Zadkine:
http://comme1enviedescapades.blogspot.cz/2012/09/cest-une-histoire-de-femmes-de-pierres.html

Jak to vypadalo v patře, to je částečně vidět na jiné fotce, kde je Zadkine osobně:
http://www.artvalue.com/auctionresult--vaux-marc-1932-united-kingdom-ossip-zadkine-dans-son-atelier-4357645.htm

Kdo chce vidět, jak ateliéry vypadaly v roce 1959, mrkněte na
https://www.youtube.com/watch?v=P4Muf_rzJYQ

A z roku 2013 to máme i se sympatickou průvodkyní :), která nás zavede dovnitř dvou ateliérů, včetně právě toho s tím obrázkem, kde pracoval Chagall:
https://www.youtube.com/watch?v=ysLZwDQOZlI

2 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 7. července 2016 v 23:39 | Reagovat

[1]: Davide, moc děkuju za všechny odkazy, jsou skvělé.  Hledala jsem všude možně nějaké staré fotografie a youtube mě nenapadl. Opět jste lepší :-)

3 Honza Honza | Web | 8. července 2016 v 15:39 | Reagovat

Hodně zajímavý...a to Paříž znám...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama