Republikánská garda / Garde républicaine

6. dubna 2016 v 12:00 |  4. obvod
Ti, kdo aspoň jednou viděli vojenskou přehlídku k příležitosti 14. července nebo jiného francouzského svátku, si určitě vybaví jezdce na koních v parádních uniformách, se zlato-stříbrnou helmou na hlavě a dlouhým červeným chocholem, kteří tvoří prestižní vojenskou jednotku republikánské gardy. Ta kromě kavalerie zahrnuje ještě pěší regimenty (infanterie) a hudební jednotky (orchestr a sbor).



Republikánská garda je součástí tzv. gendarmerie, bezpečnostní složky, která spadá pod ministerstvo obrany i vnitra, a jejíž členové jsou, na rozdíl od příslušníků policie, vojáky. Zatímco policie působí ve městech, gendarmerie koná svoji činnost hlavně na venkově a v příměstských oblastech. Tam všude můžeme narazit i na gardisty, kteří kromě reprezentačních úkolů, kdy chrání vysoké ústavní představitele, vykonávají běžnou asistenční, vzdělávací i obrannou funkci. Bude se nám to zdát trochu kuriózní, ale jejich působnost na venkově zahrnuje, například, i ochranu vinic v době dozrávání hroznů nebo hlídání chovů ústřic.
Vznik dnešní republikánské gardy spadá do roku 1848, kdy ji svým dekretem ustavil Louis-Napoléon Bonaparte. Měla však své předchůdce už v dřívější době - už v době Ludvíka Svatého existovaly jednotky "pařížské gardy" se specifickými úkoly, které v různých formách přetrvaly až do francouzské revoluce - při ní se odklonily od krále a přidaly se na stranu Národního shromáždění. Později byly proto rozpuštěny, pár let na to Napoleonem znovu založeny a v roce 1813 znovu zrušeny.
V Paříži mají gardisté svoje hlavní sídlo v těsné blízkosti place de la Bastille a přesně tam se dnes podíváme.



Sídlo republikánské gardy leží ve čtvrti, která dodnes nese ve svém názvu i v názvu přilehlého nábřeží Seiny připomínku kláštera řádu celestýnů, který tady stával od poloviny 14. století. Poté, co byli v roce 1775 celestýni z Paříže vyhnáni, zůstal klášter opuštěný. Po francouzské revoluci, kdy revolucionáři zabavovali církevní majetek, se sem nastěhovala garda a i při všech politických změnách sloužily budovy i v dalších desetiletích vojenským účelům. Po roce 1890 byly původní budovy kláštera strženy a byly postaveny ty dnešní. Kolem roku 1900 byla zbořena i kaple jako poslední zbytek celestýnské historie. Z ní zůstala zachovaná jen rytina, která visí v místním muzeu, a na které vidíme podobu starého kláštera.






Za mohutnými vraty boulevardu Henri IV. se dostaneme okamžitě k tomu hlavnímu, co gardu odlišuje od ostatních jednotek - ke koním. Nádvoří komplexu je upraveno pro jejich trénink a je lemováno stájemi. Jednou z částí areálu je i velká krytá jízdárna (na spodní fotce ta budova v pozadí).















Z jízdárny rovnou do stájí...















Koní je tady ustájeno kolem sto třiceti. Republikánská garda má mezi sebou i ženy. Slečna, kterou jsme měly možnost pozorovat při přípravě koně na trénink, nám potom předvedla i to, jak ho cvičí na skoky přes překážky, ale upřímně, moc se mu do toho nechtělo a občas se těsně před překážkou prudce zastavil, div že ji neshodil.















Z celého areálu jsme toho kromě stájí a jízdárny už moc neviděli. Krátká procházka mezi budovami nám jen ukázala, jak jsou kasárna rozlehlá. Kromě sídla generálního štábu a ostatních složek tady taky bydlí asi sto dvacet rodin příslušníků nebo zaměstnanců gardy (což vede k tomu, že se po areálu potulují malé děti, jeden takový asi osmiletý chlapeček nás celou dobu pronásledoval na kole).
Chtěli nám také ukázat kovárnu, ale byla zrovna zavřená, takže jsme dovnitř na všechny ty kovadliny, podkovy a spoustu nářadí ke kování koní směli nahlédnout jen zaprášeným oknem.






Posledním bodem našeho programu byla návštěva místního muzea. Jsou zde vystaveny hlavně historické uniformy a zbraně, různé dokumenty, fotografie a doklady a další předměty, které se týkají historie republikánské gardy



Jak jsme viděli i na úvodním videu, republikánská garda má velkou hudební jednotku (cestou areálem jsme viděli i budovu, která je kapele vyhrazená). Hraje nejen při reprezentačních příležiitostech a přehlídkách, ale pořádá i koncerty, kdy vojáci vymění uniformy za fraky.
U figuríny bubeníka na koni jsme se dozvěděli, že bubeníci, kteří mají v rukou paličky a proto nemohou držet opratě, ovládají koně nohama. Ještě lépe než na fotce je to vidět na tom horním videu.
Ten dlouhý chochol, který gardistům splývá z přilby na záda, je tak dlouhý prý proto, aby jim chránil krk - prostě ten pramen koňských žíní nepřesekne žádný meč, který by se vynořil zezadu ze zálohy.









Výstava připomíná i kolonizační historii gardy



Pohled na část uliční fasády kasáren. V dálce je vidět Červencový sloup na place de la Bastille.


Prohlídky pořádá agentura, na jejichž stránkách TADY je možné se přihlásit. Najdete tam také další prohlídky, které tato agentura organizuje; většinou jde o návštěvy zákulisí některých známých památek (Eiffelovky, Opery a podobně).


Garde républicaine
4. obvod, 18 boulevard Henri IV

Vstupné 14 eur
Prohlídky se konají zhruba dvakrát za měsíc, obvykle v sobotu. Další možností, jak se dostat dovnitř, tentokrát zdarma, jsou zářijové Dny evropského dědictví.






 


Komentáře

1 David David | E-mail | 7. dubna 2016 v 17:20 | Reagovat

Nemají to špatné, takovou parádu o státních svátcích. To si vždycky vzpomenu, jak ve známé komedii říká falešný rabín Jacob (Louis de Funès) cizímu prezidentovi Slimanovi, když jejich auto začne doprovázet právě republikánská garda: "To je Francie! Francie!" a zvukem i gestem nadšeně předvádí klapot kopyt :)

2 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 10. dubna 2016 v 21:40 | Reagovat

[1]: A to si vůbec nepamatuji, ten film. Ale paráda to opravdu je

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama