Hôtel de Ville

3. ledna 2016 v 14:04 |  4. obvod
Návštěva pařížské radnice je jednodušší, než by se zdálo. Skoro každý týden jsou organizovány komentované prohlídky reprezentačních prostor, a to i v angličtině, na které je možné se přihlásit. Na druhou stranu je to obtížné hned z několika důvodů - termíny nejsou pravidelné, některý týden jsou, některý nejsou, je nutné je složitě zjišťovat (zapomeňte na internet), přihlašuje se jen telefonicky nebo osobně (opět zapomeňte, že existuje internet a mail) a míst je jen několik. Já jsem se o návštěvu pokoušela v podstatě několik let a stejně tak několik let moje cesty do Paříže měly stejný scénář - hned po příletu a ubytování jsem se vydala na radnici do informačního centra, abych zjistila, jestli zrovna v době mého pobytu bude nějaká prohlídka. V létě před dvěma lety jsem měla štěstí, které jsem nepochopitelně zahodila - na prohlídku jsem se přihlásila, ale potom jsem na ni hloupě zapomněla. Další šanci jsem dostala až loni v květnu a tu jsem už nepustila.



Pařížská radnice stojí na svém místě už od začátku 14. století, kdy ji v těchto místech založil Étienne Marcel, tehdejší představený pařížských cechů. Nejde samozřejmě o stejnou budovu, ta, kterou vidíme dnes a kterou navrhli architekti Théodor Ballu a Édouard Deperthes, pochází z let 1874 - 1882. Byla postavena poté, co ta předchozí lehla popelem i se svými matrikami a knihovnou při bojích pařížské Komuny. Novorenesanční průčelí, které se ježí věžičkami, je však podobou předchozí radnice inspirováno. Je dlouhé 143 metrů a dosahuje výšky přes 18 metrů (zvonice 50 metrů).



Fotograf Charles Marville zachytil pařížskou radnici těsně po požáru. Jedno křídlo dveří, které se z ní zachovalo, můžete vidět v Musée Carnavalet.



Do ohromujících slavnostních sálů se vchází po čestném schodišti v průjezdu v zadní části budovy. Stejné schodiště, umístěné zrcadlově, vede na druhé straně ke kancelářím současné starostky Anne Hidalgo.
Prohlídka, kterou radnice pro zájemce pořádá, se omezuje jen na reprezentační prostory. Neviděli jsem tedy ani zasedací sály, ani knihovnu a ani kancelář starostky. Kdo chce vidět víc, musí si vystát frontu při Dnech evropského dědictví, kdy bývá radnice taky zpřístupněna.



Ve vstupní hale...



Velký padesátimetrový Slavnostní sál radnice byl vytvořen podle vzoru zrcadlového sálu ve Versailles, jako jeho "republikánská replika". Vzhledem k tomu, že architekti neměli k dispozici takovou délku, jaká je ve Versailles, udělali sál širší a vyšší - bylo nutné za každou cenu ukázat, že republika je nadřazená království.
Sál je bohatě zdobený zlacenými štuky a nástěnnými malbami. Na ohromujícím stropě je na 500 m2 maleb uvedeno a obrazově znázorněno heslo Rovnost - volnost - bratrství, ale také hudba, tanec a radost ze života. Najdeme na něm i znak Paříže a monogram RF jako République française. Nad arkádami v horní části stěn jsou vymalovány symboly šestnácti francouzských (i zámořských) krajů. Některé chybí, například Limousin nebo Bourbonnais, ale také Alsasko, které bylo v době stavby radnice anektováno Německem. Překvapivě je zde ale ve formě zahalené ženy vymalováno Alžírsko, pro změnu anektované Francií od roku 1830.
Světlo, které vstupuje třinácti okny, se odráží v protilehlých zrcadlech a dává sálu lehkost a světlost.





















Dalším sálem, který jsme měli možnost vidět, je Salon Georges Bertrand, který nese jméno malíře, který zhotovil nástěnné malby. Ty jsou inspirovány vesnickým životem a zemědělstvím, které i přes probíhající průmyslovou revoluci ještě v 19. století hrálo významnou roli i v tak velkém městě, jakým už tehdy byla Paříž.
Salon je celý obložený dřevěným vyřezávaným ostěním a vyzdobený novorenesančními sochami, představujícími řemesla a zemědělské práce.









Ve vedlejší Salonu Zlaté knihy jsou na stěnách vymalovány fresky (autor Jean Paul Laurens), představující výjevy z pařížské historie. Nahoře znázornění 22. února 1358, kdy byly tři tisíce revoltujících Pařížanů, vedených Étiennem Marcelem, povražděny vojsky vévody Lotrinského a hraběte ze Champagne.
Dole první pařížský starosta Bailly přijímá Ludvíka XVI. po dobytí Bastily. Za povšimnutí stojí to, jak je král ve světlém kabátě symbolicky zobrazený v podřízeném postavení pod revolučním starostou.






Něco se tady chystalo, bohužel ne pro nás



Místnost je zajímavá i tím, že jsou zde ve vitrínách vystaveny pamětní listy vzácných návštěv. Nechybí snad žádný z evropských i světových monarchů, prezidentů i papežů.



Jediným městem, se kterým má Paříž družbu, je Řím. Padesáté výročí jejího uzavření připomněli v roce 2006 tehdejší starostové obou měst. Na radnici by měla být také socha římské vlčice, tu jsme ale neviděli.



Pařížský znak plující lodi s napjatými plachtami na vodách tady najdeme všude, i na klikách dveří. Latinský nápis Fluctuat nec mergitur - Potácí se, ale nepotopí, je pařížským heslem, které se nedávno stalo symbolem týdnů po teroristických atentátech.



Mezi všemi uměleckými díly, kterými je radnice vyzdobená, nechybí ani dílo Augusta Rodina - busta římské bohyně války Bellony'



Výhled z okna Salonu Zlaté knihy vede k Seině a na Notre Dame de Paris



Dalším a posledním slavnostním prostorem, který jsme měli možnost vidět, byl Arkádový salon, kterému vévodí dva majolikové krby ze Sèvres. Novobarokní sál je rozdělený arkádami na tři části, představujícími vědu, umění a literaturu.






Vědění osvětluje svět



A opět pařížský znak, tentokrát vytkaný na opěradlech křesel v boční galerii sálu






V chodbě, vedoucí k monumentálnímu schodišti, najdeme krásně vitráže se znaky starých pařížských cechů (kterým v předminulém století radnice patřila). Ty nejstarší pocházely už z poloviny 13. století.






Sál, do kterého ústí vstupní schodiště, je vyzdobené monumentálními obrazy, které namaloval Puvis de Chavannes



Oknem chodby můžeme na jedné straně vidět zadní stranu zvonice s vlajkami a sochami a na druhé straně vnitřní nádvoří, na kterém vidíme kopii schodiště zámku v Blois z doby Františka I. (první polovina 16. století)






Ještě jeden letmý pohled na nádvoří...



Když jsme vycházeli, bylo schodiště nasvíceno v barvách trikolory. Vypadalo to sice trochu pouťově, ale patřilo to k výzdobě, kterou začali v salonech připravovat. Salony je totiž možné si pronajmout k nejrůznějším účelům.



Před radnicí na náměstí potom stojí za to zvednout hlavu a prohlédnout si výzdobu průčelí. Dominují mu dvě bronzové sochy - jedna znázorňuje vědu, druhá umění






Pod hodinami ve výšce na věži mezi dvěma sousošími, znázorňujícími Seinu a Marnu, vidíme opět heslo Volnost - Rovnost - Bratrství a nad ním dvě nahaté slečny, představujícími Opatrnost a Bdělost, se znakem Paříže a jejím latinským heslem. Mezi nimi sedí socha, znázorňující město Paříž a nahoře vidíme zvonici s korouhvičkou.












Fasáda je pokryta 136 sochami významných Pařížanů doby svého vzniku - od umělců přes vědce až po politiky



Pařížský znak na hlavní vstupní bráně a dole v kamenném dláždění náměstí








Na prohlídku, která je zdarma, se můžete zeptat a zarezervovat si ji osobně v informačním centru radnice se vchodem z rue de Rivoli, který vidíte na spodní fotografii. Prohlídky se konají většinou ve čtvrtek nebo v pátek, rezervace se přijímají od pátku předchozího týdne.






Hôtel de Ville
4. obvod, place de l´Hôtel de Ville



Jak se tam dostat: metro Hôtel de Ville (linka 1 a 11)


 


Komentáře

1 Olga Suchomelová Olga Suchomelová | E-mail | 3. ledna 2016 v 14:28 | Reagovat

Opět úžasné - zajímavé vyprávění a především nádherné, dokonale všechnu tu krásu ilustrující fotografie. Díky za to všechno! :-)
No jo, radnice je také dalším z míst, která známe jen zvenčí a přitom by bylo tak pěkné moci jít na prohlídku! Díky Vám teď vím, jak by se to - snad - dalo zařídit :-)
O.

2 Gita Gita | 3. ledna 2016 v 21:49 | Reagovat

Nádhera ... hmm ... další položka do seznamu ... sakra, potřebovala bych ještě nejméně jeden život!!!

3 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 4. ledna 2016 v 3:55 | Reagovat

[1]: Děkuji a věřím, že při troše štěstí to vyjde i tady

4 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 4. ledna 2016 v 3:57 | Reagovat

[2]: Gito, tak přesně to si vždycky říkám, když vidím, co všechno tady musím ještě stihnout. Tedy nemusím, ale chci :-)

5 Petr Petr | 4. ledna 2016 v 9:41 | Reagovat

Famózní, dechberoucí. A ty povedené fotky, moc se vám to povedlo.

Když se v tomto nekonečném městě tak vyznáte, chtěl jsem se zeptat jestli byste mi prosím doporučila nějaký levný hotýlek v 15tém nebo 16tém obvodu, nevěřím moc internetovým recenzím a nevyznám se v tom :)(pojedu v květnu tak na týden, možná méně). Předem moc děkuji za tipy.

6 chair chair | E-mail | 4. ledna 2016 v 14:52 | Reagovat

Máte veľmi pozorné oko a zmysel pre detail.
Môj postreh:
Pri pohľade na obraz starostu Paríža a Ludvíka XVI mi ako prvé napadlo, aké vyjadrenie podriadenosti je zazanamenané. Starosta stojí na prvom schode, postava je tým značne vyššia ako u subtílneho Ludvíka. Pritom mohli byť rovnako vysokí. Spoločensky je to dnes úplne nemysliteľné.

7 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 6. ledna 2016 v 2:25 | Reagovat

[5]: Děkuji za chválu, červenám se :-) Pokud jde o hotel, bohužel nemám žádný soukromý tip ani v 15. obvodu, ani v 16. Kdybyste chtěl, můžu vám dát nějaký kontakt ve 14., nebo v 17., když tak mi napište, prosím, zprávu na adresu, kterou najdete v pravém sloupci.

8 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 6. ledna 2016 v 2:26 | Reagovat

[6]: Děkuji, to umístění krále na obraze je na 100 % naschvál, oni si revolucionáři museli tehdy vůči koruně pořád něco dokazovat :-)

9 Janie Janie | E-mail | 17. ledna 2016 v 12:44 | Reagovat

Nádherně zpracované a úžasná fotogalerie! Moc ráda jsem si nad obrázky zavzpomínala!
Po návštěvě radnice jsme také několik let toužili. Povedlo se nám to v rámci Journées européennes du patrimoine při naší poslední návštěvě Paříže v září 2014. Tehdy jsme zavítali i do Bourbonského či Lucemburského paláce a na další místa otevřená speciálně jen onen víkend. Elysejský palác jsme po několika hodinách v beznadějné frontě vzdali.
I když jsme to mělo v plánu, nevím, zda si ještě troufneme Paříž někdy navštívit. Obavy máme velké... Zatím se budeme kochat našimi početnými fotografiemi či Vaším úžasným webem!

10 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 22. ledna 2016 v 0:28 | Reagovat

[9]:Tak to jste měli štěstí a určitě jste toho na radnici viděli víc než já. A s těmi obavami... myslím, bohužel, že to by se dnes už člověk pomalu musel bát jet kamkoliv.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama