V Elysejském paláci 1 / Dans le Palais de l´Elysée 1

20. října 2015 v 12:00 |  8. obvod
Elysejský palác, ve kterém sídlí prezident republiky, bývá pro veřejnost otevřený většinou jednou v roce při Dnech evropského dědictví, výjimečně i při některé jiné příležitosti. Vždycky před ním stojí dlouhatánská fronta. Letos v září jsem využila toho, že jsem zrovna při takové příležitosti byla v Paříži, a do té fronty jsem se postavila. Nejdřív to nevypadalo tak strašně, velký kus fronty jsme urazili pomalou chůzí, takže jsme si dělali naděje, že tak to bude po celou dobu, a že za chvíli budeme uvnitř. Než jsme se ovšem dostali na dohled k tomuto vodotrysku, uběhla ještě spousta času, během kterého jsem střídavě cedila přes zuby: "Kašlu na to, jdu pryč" a "Když už jsem tady, tak to ještě vydržím".



Do prezidentského paláce se na prohlídku vstupovalo branou do zahrady v dolní části Champs Elysées. Tam jste mohli ráno při příchodu vidět něco takového:



Fronta, která začínala až skoro u place de la Concorde, zdánlivě končila u té bílé stříšky v dálce, jenže když jsme k ní došli, fronta se zúžila, stočila zpět, vytvořila kličku a teprve pak jsme měli štěstí a došli jsme k první ze dvou bezpečnostních prohlídek. Teprve potom, když už mi bylo všecko jedno a v postupujícím davu jsem netoužila po ničem jiném, než po židli a kávě, jsme se dostali do zahrady.
Jo a ve frontě nejvíc předbíhali Japonci a Rusové.



Palác postavil v letech 1718 - 1722 architekt Armand-Claude Mollet pro hraběte z Evreux. Po smrti hraběte palác koupila markýza Pompadour. Ta ho sice odkázala svému milenci Ludvíkovi XV., ale po výměně několika dalších vlastníků se palác dostal do královského vlastnictví až v roce 1812 za Ludvíka XVIII. O třicet šest let později, 12. prosince 1848, vydalo Národní shromáždění dekret, kterým se palác stal sídlem prvního prezidenta republiky Louise-Napoléona Bonaparta (Napoleona III.). Další podrobné informace o historii paláce najdete třeba TADY.



Po historické vsuvce se vrátíme do zahrady paláce, kterou tvoří ohromný centrální trávník, lemovaný stromy a záhony, v nichž jsou rozmístěny nejrůznější umělecké artefakty. Do všech zákoutí zahrady nás ovšem nepustili a museli jsme pochodovat jen po vyhrazené (a ohrazené) cestě.












Existenci ohromných pláten, rozmístěných v zahradě i v jednotlivých místnostech paláce, jsem - upřímně řečeno - moc nepochopila. Ze všeho nejvíc mi připomínaly kýče.



První místností paláce, do které jsme se - stále ještě v sevřeném davu - dostali, byl slavnostní sál v levém zahradním křídle paláce. Slouží ke státním recepcím a tiskovým konferencím. Je rozdělen řadami sloupů a jeho součástí je i malé jeviště. V sále byly postaveny řady prostřených stolů, na kterých byly vystaveny cenné prezidentské jídelní soupravy, skleničky, svícny a ubrusy, i s popisem jejich výrobců a datem vzniku.
























Z talíře s dekorem od Chagalla se nejí, ten se jen vystavuje



Strop slavnostního sálu s freskami, štuky a zlacením






Ze slavnostního sálu se přechází do zimní zahrady se skleněnou střechou, ve které visí staré tapiserie z dílny rodiny Gobelinů






V zimním zahradě bylo vystaveno stříbrné a měděné nádobí, které se používá při prezidentských recepcích. Připadalo mi milé, že lidem ukazují opravdu vše.









Za zimní zahradou leží velký salón Napoleona III., s bohatou zlacenou štukovou výzdobou na stropě









Následovala řada malých salonů, některé z nich bez zařízení. V tom prvním, Muratově salonu, bylo vystaveno vyznamenání Řádu Čestné legie. Prezident republiky je automaticky velmistrem tohoto řádu, ale o tom budeme mluvit ještě v nějakém dalším článku, ve kterém vám ukážu jejich sídlo.









Tady zasedá s prezidentem ministerská rada



Salon Pompadour



A všude ty kýčovité obrazy






Přes zahradní terasu nás trasa hnala zpět do zahrady, tentokrát do její menší části u pravého křídla. Tím jsme se znovu vrátili dovnitř paláce.












V pravém křídle leží několik dalších salonků, například tento moderní Salon Paulin, který nechal vytvořit v roce 1972 prezident Georges Pompidou. U zdi mezi okny stojí police se pštrosy, která je dílem porcelánky v Sèvres.



Soška ze Stříbrného salonku, který nechala zařídit Caroline Murat, manželka jednoho z majitelů paláce na začátku 18. století. Joaquim Murat byl švagrem Napoleona III. a v paláci provedl značné úpravy (za jeho časů vznikl například slavnostní sál, který jsme viděli hned na začátku).



Knihovna



Kapradinový salon



Kartografický salon se starými glóbusy




Z pravého křídla jsme se přes salonky dostali až do vstupní haly. Po červeném koberci na schodišti se zlaceným zábradlím se dostaneme do prvního patra, kde leží kancelář prezidenta republiky. Na tuto část paláce se podíváme příště.

Na stránkách Elysejského paláce si TADY můžete prohlédnout celý palác na videu.


Zahrada paláce je zpřístupněná pro návštěvníky vždy poslední neděli v měsíci, a to v říjnu až březnu od 12 do 17 hod a v dubnu až září do 13 do 19 hod, pokud to ovšem dovolí bezpečnostní situace.
Vstup branou ze Champs Elysées.


Palais de l´Elysée
8. obvod, 55-57 rue du Faubourg-Saint-Honoré, zahradní brána Grille du coq v avenue Gabriel v pravé dolní části Champs Elysée



 


Komentáře

1 Michal Ptáček Michal Ptáček | 20. října 2015 v 12:36 | Reagovat

Řekl bych, že to za tu dlouhou frontu stálo, ne...?

2 Olga Suchomelová Olga Suchomelová | E-mail | 20. října 2015 v 12:38 | Reagovat

Úžasný zážitek! Docela Vám tuhle prohlídku závidím (ale v dobrém - naopak jsem ráda, že jste se na prohlídku Elysejského paláce dostala, protože jste nám to pak mohla takhle nádherně zprostředkovaně ukázat také). Obdivuji Vás, že jste vydržela čekat v té šílené frontě, já bych to asi nezvládla :-D
O.

3 Věra Věra | E-mail | 20. října 2015 v 15:33 | Reagovat

I já Vás obdivuji a spolu s díky posílám pozdravení.V.V.

4 David David | E-mail | 20. října 2015 v 18:38 | Reagovat

Velkolepá záležitost, po všech stránkách! Srdce turisty plesá, srdce frontového bojovníka se děsí...
Nejlepší na tom je, že já můžu sedět u kafíčka a našel se někdo jiný, kdo tu bláznivou frontu vystál a udělal mi bezva fotky :)

5 Gita Gita | 21. října 2015 v 14:30 | Reagovat

Připojuji se k řadě děkovných komentářů. Na fotkách jsem se navíc kochala pohledem na nádherně aranžované květiny ve vázách. Vždy a všude, ať už v Paříži, nebo obzvlášť v zámcích na Loiře, byly vázy s květinami tím, co jsem si bezpodmínečně musela vyfotit.

6 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 21. října 2015 v 23:53 | Reagovat

[1]: Michale, nakonec ano, ale vědět do předtím, tak do toho nejdu.

7 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 21. října 2015 v 23:55 | Reagovat

[2]: Děkuji, obdivovat není nutné, vystála jsem to spíš z hlouposti :-)

8 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 21. října 2015 v 23:56 | Reagovat

[3]: Věro, děkuji :-)

9 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 21. října 2015 v 23:56 | Reagovat

[4]: Davide, to víte, někdo to tam oddřít musel :-)

10 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 21. října 2015 v 23:57 | Reagovat

[5]: Gito, ty kytky byly opravdu úžasné, byly skoro ve všech místnostech a krásně naaranžované a sladěné.

11 JPD JPD | E-mail | Web | 22. října 2015 v 23:06 | Reagovat

Bravo ! Je n'ai jamais eu la patience d'attendre si longtemps.
Très belles photos.

12 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 23. října 2015 v 22:26 | Reagovat

[11]: Merci, Jean Paul. La queue était effrayante et je ne la referais jamais plus.

13 Eva Eva | 25. října 2015 v 18:21 | Reagovat

Tak všichni už to, co jsem chtěla napsat já, napsali přede mnou :-) Nezbývá než poděkovat za úžasnou prohlídku prezidentského paláce...aranžmá květin nádherně sladěné... díky!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama