Deštivý víkend / Un weekend pluviex

14. září 2015 v 2:56 |  Různé
Do Paříže jsem přiletěla v pátek pár minut před půlnocí a první věc, která mě příjemně překvapila, bylo teplo. Když jsem pak v noci dorazila tam-kde-tady-bydlím, našla jsem nefalšované léto. Na rohu ulice před ještě dokořán otevřenými restauracemi postávali letně oblečení lidé se skleničkou v ruce, na zídce protějšího parku seděly zamilované dvojice a na teploměru na balkóně bylo v jednu v noci 20 stupňů. Byla jsem nadšená a moje jediná starost byla, co tady budu nosit, když mám sebou samé teplé věci.
Ráno v osm bylo všechno jinak. Probudil mě déšť a za oknem byl listopad. Doufala jsem, že ho zaspím, ale ani pozdější probuzení na něm nic nezměnilo. Naopak, pršelo ještě víc. Nepředstavujte si ovšem jen tak nějaký deštíček, tohle byl regulérní lijavec, který mě dokázal celou promočit, ještě než jsem došla k metru. A mám to tam fakt jen přes ulici.




Přestože jsem původně měla v plánu dojít na oběd, domluvený s kamarádkou, pěšky, nakonec jsem zbaběle dojela na stanici Pyramides metrem. Sraz jsme měly v jedné japonské restauraci v ruce Sainte-Anne a protože nepřestávalo lít, naplánovala jsem si na odpoledne Musée des Arts Décoratifs, které odkládám už pěkných pár let a pořád to nestíhám. Jenže pak najednou přestalo pršet, muzeum je zapomenuto a cílem se stává nedaleká zahrada Královského paláce.



Mimochodem, právě kolem rue Sainte-Anne leží jedna z těch asijských enkláv, o kterých jsem psala v minulém příspěvku. Najdete tady malé Japonsko s desítkami restaurací všech cenových úrovní a obchodů s japonskými specialitami. Já mám ráda místní pekárnu s japonským pečivem a s cizokrajnými dorty, často obarvenými na zeleno čajem matcha.



Ty kameny u fontány zahrady Královského paláce jsou součástí výstavy, která se tam teď koná, a protože se mi opravdu líbila, ještě se k ní vrátím, až pak v Praze proberu fotky.





Když pak chci projít Louvrem a dostat se na druhý břeh, znovu se silně rozprší, tak si dám pauzu na čaj,. Nakonec pršet přestane, ale jen na chvíli a pak to přijde znova a ještě silnější, tady už žádná pauza nepomůže, deštník vůbec nestačí, jsem celá promočená a mám toho dost a jedu domů.
Neříkala jsem to už několikrát, že sotva sem přijedu, zkazí se počasí?







Noční bouřka oblohu nevyčistila a v neděli ráno lije ještě vic, než v sobotu. Plány na výlet mimo město padají, cílem se stává kavárna. Později se jedu podívat do dolní části rue Mouffetard, i v dešti se tady hraje, zpívá a tančí, jako každou neděli kolem poledne. Pořád lije a lije a tak se vydávám do nedaleké Grand Galerie de l'Evolution, Galerii evoluce světa, taky jedno z muzeí, jehož návštěvu už roky odkládám. Je přesně tak zajímavé a dobře uspořádáné, jak se říká, takže se k němu tady vrátíme podrobněji někdy jindy.









Nevýhodou muzea je, že je tam tma a špatně se tam proto fotí, takže tyhle fotky nestojí za nic, jsou focené mobilem, abych je sem mohla dát, protože tentokrát sebou nemám tablet a tohle klofu na mobilu, do kterého nemůžu dát kartu z foťáku.
Když vyjdeme z muzea, tak přestává pršet a o něco později se dokonce váhavě objeví slunce. Konečně dojde i na tu plánovanou dlouhou procházku, nejdříve v Jardin des Plantes, ohromné botanické zahradě, která leží hned vedle muzea, a potom kolem řeky a přes celou čtvrť Marais skoro až domů.









Podle předpovědi má v pondělí opět pršet.
 


Komentáře

1 jarka jarka | E-mail | 14. září 2015 v 8:03 | Reagovat

Parádní reportáž ... i když s tím počasím to je pech ... mě nejvíc dostal první odstavec povídání ...

2 marie marie | E-mail | 14. září 2015 v 9:32 | Reagovat

Díky za opět krásnou reportáž. Program jako vždy nabitý a ta krásná variabilita s počasím, to snad jde jen v Paříži.

3 Michal Ptáček Michal Ptáček | 14. září 2015 v 12:16 | Reagovat

No, já vždycky dostávám pupínky, když slyším, že "Paříž je nejkrásnější v dešti". Ovšem, chvíli je to zábavné a dá se to vydržet, ale týden v červenci 2011, kdy bylo chladno a deštivo, rozhodně nepočítám mezi vydařené pobyty...

4 Gita Gita | 14. září 2015 v 13:43 | Reagovat

Tanečníci v dešti mě dostali... :-)

5 Bára Bára | 14. září 2015 v 15:45 | Reagovat

Já to tak mívala u každého moře, nezažila jsem ani jeden pobyt bez deště.
Mně zaujal tanečník v pruhovaném saku a jiřiny v botanické zahradě. Těším se zase do Paříže, ale v dohledné době se do ní bohužel nedostanu.

6 Olga Suchomelová Olga Suchomelová | E-mail | 14. září 2015 v 18:06 | Reagovat

Co jiného mám napsat, že je to opět krásné a zajímavé vyprávění...? :-)
Pár těch pořádných lijáků jsme v Paříži také zažili; a je fakt, že když na to vzpomínám, zdá se mi to být zábavnější než v těch chvílích, kdy jsem i navzdory deštníku byla jak hastrman :D

7 MarekP MarekP | E-mail | 15. září 2015 v 6:24 | Reagovat

Jj, bohužel. Ještě v pátek jsme prošli jen v tričkách a kraťasech celou Rue Saint-Denis a její blízké okolí, od nádraží Gare du Nord až na ostrov Cité a St. Louis a říkali si, jak je to fajn, že jsme chytli tak dobré počasí.

Ale jak říkáte, v sobotu ráno bylo vše jinak - svetr, softshellka a litování, že jsem nevzal ty holínky, protože kufr už byl i tak dost plný.

Nakonec ale přece jen noční Eiffelka (trochu zkomplikovaná jen totálním "zadeklováním" přístupu na Champ de Mars oplocením kvůli konání běhu La Parisienne) a poté procházka po nábřeží zpět k hotelu vše "vyžehlila"...

(P.S.: Jen jsem litoval ty lidi, kteří šli od Eiffelky opačným směrem, aby na konci Champ de Mars zjistili, že je tu plot a musí zpátky - oplocení bylo do tvaru U - nikde žádné varování, cedule, šipky - inu, "Il est Paris", jak podotkl jeden místní... :-) )

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama