Lékařská fakulta 2 - Faculté de Médecine 2

9. června 2015 v 12:00 |  6. obvod
Přímo naproti Université Pierre et Marie Curie, kterou jsme viděli minule, stojí lékařská fakulta Université Paris Descartes, která je jedním z pohrobků původní Sorbonny (ta byla rozdělená při reformě v roce 1970 na třináct univerzit, z nichž jen tři si v názvu zachovaly slovo Sorbonne).
Stavba komplexu budov byla zahájená v tehdy módním řeckém stylu v roce 1768 z pověření Ludvíka XV., který na sklonku své vlády v roce 1774 položil "poslední základní kámen" k amfiteátru. V budovách sídlila od té doby Královská chirurgická kolej.






Budovy tvoří trojúhelník, jehož jedna odvěsna běží podél boulevardu Saint-Germain (ano, je to ta dlouhá nudná budova hned za křižovatkou s boulevardem Saint-Michel).






Ve vstupní hale nesmí chybět bysty slavných francouzských lékařů. Z haly se dostaneme na krásné schodiště a vystoupáme do prvního patra.


















Univerzitní knihovna s čítárnou zabírá první patro celého průčelí, vedoucího na boulevard Saint-Germain. Najdeme v ní stařičký lístkový katalog a v policích na galerii diplomky za mnoho desetiletí zpátky. Knihy jsou uchovávány většinou v suterénních prostorách.









V tom nejvzdálenějším koutě prvního patra najdeme schody, které nás přivedou do Muzea historie lékařství. Najdeme tady stručný přehled dějin lékařství od starého Řecka, přes galsko-římskou dobu až zhruba do konce 19. století. Jsou tu vystaveny především různé chirurgické nástroje, pomůcky a zařízení a i pro mě jako pro laika to bylo zajímavé. A navíc ty krásné prostory.






Deskový triptych s tématem života svaté Anny, který visí v čele sálu, pochází z Vlámska a je z roku 1480






Protéza ruky, tak jak ji popsal slavný francouzský lékař Ambroise Paré, považovaný za zakladatele chirurgie. Mezi mnoha obrazy na stěnách, které zobrazují ty nejvýznamnější lékaře, najdeme i jeho portrét.






Zajímavých exponátů je tu opravdu hodně, z těch, co určitě zaujmou, je to třeba tato souprava doktora Antommarchiho, který se na Ostrově sv. Heleny staral o nemocného Napoleona, a který ho po jeho smrti těmito nástroji pitval



Další známé jméno - ne že bych doktora Gacheta znala z dějin lékařství, ale z dějin malířství ano. To on byl posledním lékařem Vincenta van Gogha během posledních malířových týdnů v Auvers sur Oise. V muzeu je vystavené jeho pouzdro s homeopatickými léky.



Podivný stůl v rohu místnosti zaujme už na první pohled, natož na ten druhý, bližší, při němž člověk vidí různé části těla. Popisek říká, že jde o stůl, který vyrobil italský doktor Efisio Marini, který ho daroval Napoleonu III. Desku tvoří části zkamenělého mozku, krve, žluči, jater, plic a žláz, a jsou do ní vsazeny stejně tak zkamenělé obratle a čtyři uši. Nad tím vším se tyčí zkamenělá noha. No, doma bych to nechtěla, ale tam jsem si to prohlížela hodně dlouho.



Protože jsem absolvovala několik očních zákroků, toto zobrazení oční operace mnou opravdu otřáslo. I ty nástroje, které k tomu byly vystaveny.









Na galerii najdeme kromě dalších obrazů a přístrojů (například první Roentgenovy lampy nebo jiných radiologických přístrojů) i tuto medaili s připomínkou dalšího slavného lékaře. Je jím Jean-Martin Charcot, zakladatel neurologie. Na jeho jméno narazíme ještě jednou při odchodu z muzea, když pod schody uvidíme rozměrné plátno.




Na obraze z roku 1887 s názvem Klinická lekce v Salpetrière (což je jedna z pařížských fakultních nemocnic), jehož autorem je André Brouillet, je zobrazený právě doktor Charcot, obklopený dalšími věhlasnými lékaři své doby (malíř vymaloval skutečné Charcotovy kolegy), kterým přednáší o hysterii, kterou se také zabýval. Pro zajímavost - pacientku podpírá další slavný lékař, který měl nám sympatické jméno Babinski.
Doktor Charcot se kromě toho zabýval i dalšími nervovými a neurologickými chorobami a byl první, kdo popsal neléčitelnou nemoc, která po něm byla také pojmenovaná - Charcotova nemoc. Jde o amyotrofickou laterální sklerózu, tu hnusnou, hnusnou chorobu, o které se začíná mluvit teprve v poslední době poté, co se o její zviditelnění přičinily celebrity, které se loni v létě polévaly ledovou vodou. Četli jsme o ní i nedávno, když na ni zemřel Stanislav Gross. A předloni taky moje maminka.


Pokud budete mít v této části Paříže trochu času, muzeum určitě stojí za návštěvu. Jako bonus k němu dostanete i možnost prohlédnout si část lékařské fakulty (knihovna bohužel běžně přístupná není). Jen se nesmíte nechat odradit kontrolou studentských průkazů u vchodu, stačí říct, že jdete do muzea, a nechají vás projít.


Faculté de Médecine
6. obvod, 12 rue de l´École de Médecine

Musée d´Histoire de la Médecine
otevřeno jen ve školním roce od 1. září do 15. července od 14 hod do 17,30 hod
denně kromě čtvrtka, neděle a svátků
Vstupné 3,50 eur, studenti 2,50 eur



Jak se tam dostat: metro Odéon (linka 4 a 10)






 


Komentáře

1 Věra Věra | E-mail | 9. června 2015 v 14:33 | Reagovat

Opět velice zajímavé a opět přeposláno.

2 jana jana | E-mail | 9. června 2015 v 19:06 | Reagovat

O Charcotovi a Salpetriére jsem četla v Axel Munthe: Kniha o životě a smrti. Zřejmě v té době byly tzv. nervové nemoci velmi oblíbené u dam z lepší společnosti.

3 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 12. června 2015 v 0:36 | Reagovat

[1]: Věro, opět děkuji :-)

4 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 12. června 2015 v 0:37 | Reagovat

[2]: Jano, děkuji za informaci, knihu neznám a seženu si ji.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama