Hôtel de Lauzun

29. ledna 2015 v 12:00 |  4. obvod
Za strohými zdmi vysokých paláců na Île Saint-Louis se často skrývají nádherné interiéry. Jeden z nejhezčích najdeme v paláci Hôtel de Lauzun na severním nábřeží ostrova.
Černá mramorová deska se zlatým nápisem nad vstupními vraty nese nápis Hôtel de Lauzun 1657, palác ale v průběhu století měnil často majitele a tedy i názvy. Ten dnešní připomíná jednoho z prvních, hraběte Antoina Nompar de Caumont, vévodu de Lauzun, který dům koupil od prvního majitele, zbohatlého obchodníka s obilím Charlese Gruyna. Vévoda de Lauzun byl pravděpodobně - dodnes se to neví přesně - tajným manželem tak zvané Grande Mademoiselle, vévodkyně Orleánské, sestřenice Ludvíka XIV., jedné z nejbohatších nevěst své doby, která odmítla celou řadu evropských královských nápadníků, aby se bláznivě zamilovala do vévody de Lauzun, který neměl dostatečný původ na to, aby se s ní oženil. Ludvík XIV. svatbu nepovolil a vévodu nechal pro jistotu uvěznit.
V 18. století začal kolotoč změn vlastníků a také úpadek paláce. Po francouzské revoluci se tady začali usazovat řemeslníci, kteří palác, kterému se začalo posměšně přezdívat Palác barvířů, zdevastovali ještě více. V roce 1842 ho zakoupil markýz Pichon, který ho nechal zrekonstruovat a jednu jeho část pronajal umělcům. Žil zde básník Charles Baudelaire a malíř Théophile Gautier, kteří tady pořádali seance Klubu Hašišínů, jehož členy byli společně s dalšími zvučnými jmény francouzské kultury, kteří se vášnivě věnovali zkoumání účinků hašiše i jiných drog.
V roce 1928 palác zakoupilo město, které zde pořádalo různé oficiální akce, byly zde pořádány koncerty i natáčeny filmy. V roce 2013 proběhla velká rekonstrukce. Po jejím ukončení slouží budova Institutu vyšších studií, mezinárodnímu centru, které se zabývá sociálními a humanitními vědami.






Palác navrhl architekt Charles Chamois, spolupracovník slavného architekta Louise Le Vau. Na výzdobě pracovali malíři Sébastien Bourdon, Charles Le Brun a další malíři a dekoratéři té doby, kteří zde vytvořili bohatou výzdobu s malovanými stropy, vyřezávanými a zlacenými obklady a sochařskými díly. Co z toho dnes za strohou klasicistní uliční fasádou s okapy ve tvaru tepaných delfínů zbylo nebo bylo obnoveno při poslední rekonstrukci, se podíváme při naší dnešní návštěvě.






Krátkým průjezdem se dostaneme na malé nádvoří, obklopené ze všech tří stran vysokými zdmi. Dvě z nich patří k paláci, ta třetí, opatřená oblouky a falešnými okny, je slepá a odděluje dvůr od sousedního domu.






Původní schodiště bylo dávno zničeno a to dnešní je jeho kopií. Vstupuje se z něj do dvou křídel paláce, při prohlídce je však zpřístupněno jen hlavní křídlo, jehož okna vedou do ulice.








Ve velkém sále v prvním patře z původní výzdoby stěn nezůstalo nic. Dnes jsou potaženy červeným hedvábím. Sál však zdobí původní trámový malovaný strop.







Na velký sál navazuje malý salonek, obložený dřevěnými vyřezávanámi a malovanými panely, se zlaceným a malovaným stropem, který v plné kráse ukazuje, jak tady dříve vypadaly všechny místnosti





V prvním patře najdeme řadu dalších místností. V té první, kterou vidíme nahoře, se většinou konají schůzky členů vědeckého institutu. (Upřímně, s tím nábytkem to moc nevychytali). Z bohaté výzdoby tady zůstalo dřevěné vyřezávané zlacené a malované obložení kratších stěn, delší stěny a strop o ně bohužel přišly v 19. století, kdy bylo pravděpodobně prodáno.









Další místností je menší sál s vestavěnou galerií s balkóny. Za ním leží ještě další podobně bohatě zdobené salónky, s malovanými výjevy z mytologie nebo zátišími na stropech nebo na stěnách.






























Přes tepané zlacené zábradlí balkónu na průčelí vidíme nejen Seinu a protější nábřeží, ale vlevo nahoře i zvláštní věž kostela Saint-Paul Saint-Louis v Marais



Okny, vedoucími na nádvoří, vidíme některé detaily budovy, včetně slunečních hodin s kalendářem mezi okny v prvním patře




Palác není volně přístupný, ale dá se poměrně snadno navštívit v rámci organizované skupinové prohlídky. Možností je více a dají se dohledat na internetu, já jsem volila osvědčeného průvodce, se kterým jsem podnikla v minulosti už víc prohlídek. Kontakt najdete TADY.


Hôtel de Lauzun
4. obvod, 17 quai d´Anjou


Jak se tam dostat: metro Pont Marie (linka 7)

 


Komentáře

1 Jarka Jarka | E-mail | 10. února 2015 v 20:40 | Reagovat

Och ... naprostá nádhera .... moc krásné jsou ty okapy a zábradlí na balkoně...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama