Noc v Beaubourgu - La nuit à Beaubourg

10. června 2014 v 12:00 |  4. obvod
Po pozdní výstavě krátká procházka kolem Centre Pompidou, kde v noci zmizí hordy turistů, kteří tady ve dne táboří na svažujícím se náměstí před budovou kolem potulných muzikantů a jiných pouličních umělců. Odvážný návštěvník (odvážný proto, že občas se tady ve tmě vyskytují opravdu pochybné existence) tak může večer v klidu obdivovat barevný skleněný palác, který se mi osvětlený ve tmě líbí možná víc, než ve dne.



Pařížané Pompidouovu centru neřeknou jinak než Beaubourg. Název se zachoval podle čtvrti, která se tady dřív rozkládala. Změť uzounkých uliček, temných průchodů a vlhkých, napůl plesnivých domů bez odpadů a tekoucí vody si název Beau Bourg, Krásné město, vysloužilo údajně právě v ironii vzhledem ke své zanedbalosti.







K prvnímu bourání došlo ve čtvrti už kolem roku 1830 při rozšiřování rue Saint-Martin, prodloužení rue de Rivoli a probourání nové rue Rambuteau. Konec čtvrti však nastal ve 30. letech 20. století, kdy byla při asanaci Paříže vyhodnocena jako "Nezdravý blok číslo 1" a poté kompletně stržena.




Všechny horní staré fotografie a částečně i informace jsou ze skvělých stránek Centre Pompidou TADY, kde najdete ve francouzštině veškeré podrobnosti o stavbě Centra i o jeho okolí)

Místo zůstalo prázdné, pouze upravené jako parkoviště pro obyvatele okolních ulic a také obchodníky z blízké tržnice Les Halles (kde pořád ještě stály krásné secesní haly). Nahoře vidíme čelní pohled na domy v rue Saint-Martin, které se dnes dívají přímo na průčelí Centra.
V té době ještě stál blok domů vedle kostela Saint-Merry v místech, kde dnes najdeme Stravinského fontánu, a další blok na druhé straně prostranství, kde dnes stojí hodně nepodařená čtvrť Quartier de l´Horloge. Na ty došlo až v 70. letech 20. století.
Už v roce 1969 v době prezidenta Pompidoua bylo rozhodnuto o stavbě velkého kulturního centra. Autory nevídaného moderního projektu byli architekti Renzo Piano a Richard Rogers, kteří navrhli budovu z oceli a skla s veškerými provozními potrubími, vedenými po fasádě. Po ní také šplhá až do nejvyššího patra "la chenille", housenka s červeným bříškem, v níž se skrývá pojízdné schodiště. Na zajímavé staré fotky ze stavby se můžete podívat TADY.
Budova, před kterou architekti navrhli rozsáhlé prostranství, pojmenované italským slovem "piazza", je dnes sídlem jedné z nejprestižnějších sbírek moderního umění a cílem všech návštěvníků Paříže. Výhled z posledních pater bere dech.



V noci je Stravinského fontána, ležící hned vedle Centra, nezvykle tichá. Jednotlivé artefakty se neotáčení, nehrají a nechrlí vodu. Zatímco restaurace po její levé straně hostí poslední návštěvníky, napravo se usídlily podivné existence a bezdomovci. Kostel Saint-Merri na to vše shlíží v pozadí z výšky svých pěti set let.



Fontána byla vytvořená v roce 1983 jako součást stavby Centre Pompidou v rámci povinného procenta, které ve Francii musí být u veřejných staveb věnováno uměleckým dílům. Autorkou šesti barevných soch, z nichž tou hlavní je pták Ohnivák (přesně podle Stravinského hudebního díla), je Niki de Saint Phalle, sedm kovových artefaktů vytvořil Jean Tinguely.
Freska na zdi v pozadí s názvem Chut! (Pšt!) je dílem jednoho z nejznámějších pařížských streetartistů, který si říká Jef Aérosol.












Restaurace, kterých je v těchto místech nepočítaně, mohou vzbudit pozdní hlad, a protože restauraci, která by nebyla zaměřená jen na turisty, tady nenajdete, ani kdybyste se postavili na hlavu...




.. nezbývá než zajít do blízké rue Saint-Martin, kde se nachází dokonalý objev mé poslední cesty, japonská restaurace HANANO (jako HANA, za svobodna NOváková, si to budu dobře pamatovat) s velmi přijatelnými cenami. No ano, já vím, že jíst suši v Paříži je trochu mimo, ale když ho mám tak ráda...

 


Komentáře

1 Eva Eva | 10. června 2014 v 13:09 | Reagovat

Přiznám se, že k tomuto objektu mám rozporuplné pocity...Centre Pompidou po technické a stavební stránce vychvalují, i fontánu, ale když jsem to viděla na vlastní oči, tak jsem si řekla...no potěš! :-)

2 JPD JPD | E-mail | Web | 10. června 2014 v 23:34 | Reagovat

Venir à Paris pour manger des sushis ?
Ah non, je refuse !!!

3 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 13. června 2014 v 15:45 | Reagovat

[1]: Evo, mně se vcelku líbí a přiznám se, že už si nedovedu představit, že by tam stálo něco jiného.

4 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 13. června 2014 v 15:46 | Reagovat

[2]: Mais oui, vous avez raison, ce n´est pas normal, mais j´en avais trop envie :-)

5 Edita Edita | 16. června 2014 v 19:48 | Reagovat

Děkuju Vám za krásné články a fotky, uvítala bych více reportáží:) z nočních výprav - má to své kouzlo - stejně jako večerní procházky po Paříži:)

6 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 17. června 2014 v 11:42 | Reagovat

[5]:Edito, děkuji z milý komentář. S těmi nočními fotkami je ta potíž, že sebou v Paříži nemívám stativ a bez něj jsou ty fotky většinou rozmazané. Ale nějaké publikovatelné ještě mám :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama