Jen pár minut od Champs Elysées leží ve čtvrti plné luxusu malé klidné kulaté náměstí, pojmenované po Františku I., monarchovi doby francouzské renesance, který vládl v letech 1515-1547.
Náměstí ovšem nemá s renesancí nic společného, vzniklo až na začátku 19. století, a domy, které na něm stojí, jsou pro tuto dobu typické. Uprostřed náměstí stojí bílá mramorová fontána, jejíž dvojče najdeme hned za řekou, v parčíku před vchodem do Invalidovny (place Salvator Aliende). Obě kašny dříve stávaly spolu před kostelem Madeleine.
Fontány vytvořil v roce 1864 architekt Gabriel Davioud a sochař Théophile Murguet
Z náměstí ústí šest ulic a v jedné z nich, v rue Jean Goujon, najdeme vedle sebe dva kostely. Tím prvním je katedrála arménské apoštolské církve, zasvěcená sv. Janu Křtiteli (Cathédrale Saint-Jean-Baptiste); Arménii nám koneckonců připomene už zvláštní písmo pod medailony na fasádě. Katedrála byla postavená v letech 1902 - 1904 z peněz a na pozemku arménského ropného magnáta Mantachiana z Baku, který měl v blízkosti Champs Elysées residenci, v níž trávil dva až tři měsíce v roce. Pařížští Arméni měli tehdy jen malou modlitebnu a protože Mantachian byl známým mecenášem, který podporoval především školy a kostely, rozhodl se postavit Arménům důstojný kostel.
Náměstí ovšem nemá s renesancí nic společného, vzniklo až na začátku 19. století, a domy, které na něm stojí, jsou pro tuto dobu typické. Uprostřed náměstí stojí bílá mramorová fontána, jejíž dvojče najdeme hned za řekou, v parčíku před vchodem do Invalidovny (place Salvator Aliende). Obě kašny dříve stávaly spolu před kostelem Madeleine.
Fontány vytvořil v roce 1864 architekt Gabriel Davioud a sochař Théophile Murguet
Z náměstí ústí šest ulic a v jedné z nich, v rue Jean Goujon, najdeme vedle sebe dva kostely. Tím prvním je katedrála arménské apoštolské církve, zasvěcená sv. Janu Křtiteli (Cathédrale Saint-Jean-Baptiste); Arménii nám koneckonců připomene už zvláštní písmo pod medailony na fasádě. Katedrála byla postavená v letech 1902 - 1904 z peněz a na pozemku arménského ropného magnáta Mantachiana z Baku, který měl v blízkosti Champs Elysées residenci, v níž trávil dva až tři měsíce v roce. Pařížští Arméni měli tehdy jen malou modlitebnu a protože Mantachian byl známým mecenášem, který podporoval především školy a kostely, rozhodl se postavit Arménům důstojný kostel.
V těsné blízkosti arménské katedrály leží kaple Notre Dame de Consolation, stavba architekta Alberta Desiré Guilberta z roku 1901, která sloužila jako inspirace při stavbě arménského kostela, na niž byl najat stejný architekt.
Kaple dnes slouží jako italská farnost, patří ale asociaci Mémorial Bazar de la Charité (Památníku dobročinného bazaru), která ji zde nechala postavit na památku obětí požáru, který na tomto místě vypukl v květnu roku 1897 v dřevěné budově dobročinného bazaru, a při němž zahynulo 117 lidí, převážně žen z vyšší společnosti (včetně Sofie-Charlotte, vévodkyně z Alençonu, mladší sestry císařovny Sissi).
Dobročinný bazar představoval středověkou pařížskou ulici, kde vždy ve dnech konání bazaru v jednotlivých krámcích prodávaly dámy z vysoké společnosti za dobročinným účelem různé umělecké věci, prádlo a podobné předměty. Součástí budovy byly tehdejší novinka - promítací sál, který se stal původcem tragédie - při promítání se vznítily výpary etylénu, od kterých okamžitě chytily dekorace a celá budova. Během čtvrt hodiny zemřelo v nastalé panice 117 lidí a celá budova lehla popelem.
Na frontonu kaple je uvedeno datum požáru
Hned za rohem náměstí leží jedna z nejdražších a nejluxusnějších pařížských ulic - avenue Montaigne, kde mají své obchody ty nejdražší světové značky. Občas ji můžete vidět v televizi tehdy, když se mluví o loupeži v některém pařížském klenotnictví - většinou to bývá tady.
Mě tady nadchly pelargonie na jednom z luxusních hotelů.
Ty výlohy mě zas tak nebraly, nebaví mě prohlížet si to, o čem vím, že si to nikdy nekoupím, ale když jsem i na tomto místě uviděla u zvonku architektonického studia svého oblíbeného bílého panáčka, který se obvykle vznáší na zdech mnohem lidovějších čtvrtí, než je tato, a kterého už z mého blogu taky znáte, poskočilo mi srdce radostí, že i lidé, kteří si mohou dovolit otevřít kancelář na takovémto místě, mají stejný vkus jako já.
8. obvod, place François 1er
Jak se tam dostat: metro Franklin D. Roosvelt (linka 1 a 9)
Yvetta |
Děkuji - tak tohle je zase okouzlující vyprávění o místech, které zatím neznám, ale kam bych se moc ráda zašla podívat! :-)
O.