Collège de France

14. března 2014 v 12:22 |  5. obvod
Francie má kromě běžných vzdělávacích systémů ještě jednu zvláštní instituci - Collège de France, která svým vyučovacím, výzkumným a vědeckým zaměřením stojí nad všemi univerzitními systémy. Vzdělávací systém není graduační, neuděluje tedy tituly a studenti se nemohou zapisovat do žádných vzdělávacích cyklů. Přednášky a kurzy, které se konají ve vědeckých, literárních a uměleckých disciplínách, jsou však přístupné zdarma všem a jejich úroveň přesahuje běžné vysokoškolské vyučování.



Hlavní vstup do Collège de France se sochou Clauda Bernarda, zakladatele experimentální medicíny v 19. století. Jejím autorem je Raymond Couvègnes.

Historická kolej byla založena v roce 1530 králem Františkem I., který na radu svého knihovníka Guillauma Budé založil Královskou kolej, nazývanou také Kolej tří jazyků, protože se zde vyučovala latina, hebrejština a řečtina. Heslem a cílem koleje bylo "Docet omnia" - "vyučovat vše", takže už od samých začátků zde byla kromě jazyků vyučována i matematika, medicína, právo a další obory.
Dnešní budovy byly postaveny v roce 1530 za doby Jindřicha II., později rozšířeny během vlády Jindřicha IV., který zde založil také Královskou knihovnu. Po jeho zavraždění se rozvoji koleje věnovala i jeho vdova Marie Medicejská. V průběhu staletí byla kolej dále dostavována, poslední velké práce zde proběhly v 19. století, v současné době se koná velká rekonstrukce levého, historicky novějšího křídla (a proto na horní fotografii chybí celé levé křídlo s budovami, které jsou pod lešením).




V současné době se zde konají přednášky v sedmi oborech: matematice, fyzice, přírodních vědách, filosofii a sociologii, historii, filologii a archeologii. Vyučující jsou vybíráni z těch nejlepších odborníků a stát se zde profesorem je velmi prestižní věc a vrchol profesorské kariéry. Učilo zde také několik francouzských nositelů Nobelovy ceny.

Nikdy mě ani nenapadlo, že bych se někdy podívala dovnitř, odvahu mi k tomu dodal až jeden pařížský známý, který sem občas chodí na přednášky i přesto, že je ve svém oboru a nejen ve Francii špičkovým odborníkem - prostě zde vyučuje někdo, kdo i jemu má ještě co dát. Ten mi vysvětlil, že na přednášky může opravdu kdokoliv a že se nemusím ničeho obávat. Problém pro mě byl, co si vybrat, protože samozřejmě nemohu sledovat přednášky na témata, která nejen nevím, co znamenají ve francouzštině, ale po přeložení ani v češtině. Pro ilustraci jen pár názvů přednášek příštího týdne: Teorémy de Finettiho, Stabilizace otevřených kvantových systémů feedbackem, Oceán a klimatické změny: retroaktivita uhlíkových cyklů, Císař Hadrián a řecká města: stav míst po půlstoletí největších epigrafických objevů, nebo třeba Biologická aktivace CO2. Nevím jak vy, ale já vůbec nevím, která bije.



Uprostřed čestného dvora je zobrazen Jean-François Champollion, jeden z významných profesorů koleje v 18. století. Byl to významný egyptolog, který rozluštil hieroglyfy. Sochu vytvořil Auguste Bartholdi.



Doufala jsem, že uvidím některé historické prostory včetné krásného historického dvora nebo knihovny, ty však nejsou běžně přístupné. Přednáškové sály jsou umístěny v suterénu a většinou zmodernizovány tak, že vypadají jako běžné auly. Podél nich leží tato stará chodba s bustami francouzských učenců (nevím, kdo je kdo).



No a dál to bylo jednoduché. Z jednoho sálu vyšla dáma, která mi oznámila, že tam nemám fotit, a ne, nikam jinam se podívat nemůžu, a pokud jdu na přednášku, ať pěkně šupajdím tam, kam patřím. Nic dalšího historického už jsem neviděla.



Velký amfiteátr, ve kterém se koná většina přednášek, nese jméno Marguerite de Navarre - Marcellin Berthelot. Ta první byla sestra zakladatele Františka I. (a babička Jindřicha IV.), ten druhý byl vědec, chemik a historik, profesor koleje v 19. století.



Přednáška, kterou jsem si nakonec vybrala a které moje schopnosti i zaměření stačily, pojednávala o římských bozích a římské teologii jako takové. Vzhledem k tomu, že téma bylo poměrně snadné a oddychové, sešli se tady posluchači, kteří, jak mi prozradila více než osmdesátiletá dáma, bývalá lékařka, která se posadila vedle mě, sem chodí proto, aby si udržovali duševní svěžest. Zkrátka, už dlouho se mi nestalo, že bych někde byla nejmladší.

Kolej rozhodně není turistické místo, u vchodu se koná kontrola jako na letišti a také se rovnou ptají, kam přesně jdete. Turisty odhalí hned a nepouštějí je dovnitř. Pro ty, kdo mluví francouzsky, to ale může být zajímavá zkušenost.


Collège de France
5. obvod, 11 place Marcellin Berthelot
www.college-de-france.fr


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama