Picasso keramik - Picasso céramiste

24. února 2014 v 12:00 |  Muzea a galerie
Tak se jmenuje výstava, která se koná v Muzeu keramiky v Sèvres na jižním předměstí Paříže a na kterou vás dnes pozvu. Picassova keramika je stejně tak zajímavá jako jeho obrazy, předvádí jeho vidění světa a představuje úplně jiné pojetí keramiky, než ta tradiční, kterou můžeme vidět v muzeu.
Picasso se keramice začal věnoval po roce 1946, kdy ve Vallauris v jižní Francii navštívil keramický ateliér Madoura, který se v té době zabýval výrobou kopií staré keramiky. O rok později se do Vallauris přestěhoval se svojí novou ženou Francoise Gilot a začal s majiteli dílny spolupracovat. Docházel sem každý den, využíval jejich točenou keramiku, kterou deformoval podle svých představ a vytvářel z ní nové tvary, keramiku zde modeloval, zdobil rytím, glazoval, vypaloval a maloval. Časem celá dílna pracovala jen pro něj a Picasso zde až do roku 1971, dokdy spolupráce trvala, vytvořil přes čtyři tisíce nejrůznějších děl.
Výstava je hodně zajímavá, vzrušující a hlavně nová a jiná, má vlastně jen jedinou vadu - nesmí se na ní fotit. Některá z vystavených děl si můžete prohlédnout v tiskovém materiálu na stránkách muzea TADY.



Výstava nemá takovou publicitu, jakou by si zasloužila, ale poutač přece jen najdete na budově u tramvajové zastávky před muzeem



Výstava zaujímá jen malou část prostor muzea až pod střechou. Najdeme na ní 150 Picassových děl, často jedinečných originálů, které ještě nebyly vystavovány, nebo jen zřídkakdy. V motivech na keramice se proplétá inspirace antickým Řeckem s koridou, bakchanáliemi, fauny, zvířaty a rostlinami. V expozici najdeme i keramiku ze sbírek muzea, která na originálních starých kusech předvádí Picassovu inspiraci kyperským, řeckým, španělským nebo provensálským uměním.
Na výstavě najdeme jak jeho ručně malované vázy, talíře, džbány a různé sošky, ale také sádrové formy, které sloužily k výrobě nádob podle jeho návrhu. Vyráběly se tak, že Picasso do čerstvého hliněného originálu vyryl motiv, ze kterého se vyrobila sádrová matrice, díky níž byl tento motiv dále přenášen na další nádoby. Picasso je potom ručně maloval. Je zajímavé vidět tentýž tvar stále stejného džbánu s vyrytým vzorem, který se mění podle toho, jak ho nespoutaná umělcova fantazie vyzdobila.
Podle těchto vzorových Picassových originálů potom vyráběli další keramici v dílně přísně kontrolované kopie, keré se tehdy prodávaly za dostupné ceny, mnohem nižší, než originály. Kopie se vyráběly ještě donedávna, dokud nedosáhly počtu, stanoveného Picassem ještě za jeho života. V roce 2008 ateliér ukončil činnost a věnoval sádrové formy právě sèvreskému Muzeu keramiky.

vase aux Danseuses ou Bacchanale, Pablo Picasso, 1950. Succession Picasso. (c) Maurice Aeschimann

Váza s tanečnicí, červená keramika s bílou glazurou a s vyrytým motivem, 1950.



Le cavalier, Picasso, 1950. Succession Picasso 2012. (c) Maurice Aeschimann
Nádoba na víno, bílá vypalovaná a ručně malovaná keramika, 1950.




Na výstavu se vstupuje přímo přes výstavní sály muzea a vstupenka platí i do nich, je to tedy příležitost, jak si prohlédnout stálé sbírky. Prošla jsem je celé důkladně (už dlouho nechci vidět žádné malované talíře) a podíváme se na ně hned příště.



Vstupní schodiště do 2. patra muzea, odkud se vstupuje na Picassovu výstavu. Pokud budete mít do Paříže cestu do 19. května, můžu ji jen doporučit.


Cité de la Céramique
Sèvres, 2 place de la Manufacture

Výstava je otevřená až do 19. května 2014 denně kromě úterý od 10 hod do 17 hod, v pátek, sobotu a neděli do 19 hod
Vstupné 9 eur, do 26 let 3 eur


Jak se tam dostat: metro Pont de Sèvres (linka 9) a potom pěšky přes most (muzeum leží hned za ním po pravé straně), tramvaj T2 (stanice Musée de Sèvres)
 


Komentáře

1 Michal Ptáček Michal Ptáček | 24. února 2014 v 12:48 | Reagovat

Picasso je pro mě rozporuplný. Jeho díla se mi příliš nelíbí (proč maloval lidi tak ošklivé a neproporční?), ale uznávám jeho novátorský přínos výtvarným uměním. A rozhodně chci zajít do jeho obnoveného pařížského muzea. A ač se to u celebrit nemá dělat (spojovat osobní život s předváděným uměním), u Picassa si nemohu nevybavit jeho podivné vztahy k ženám, milenkám i vlastním dětem... Zatímco poněkud obdobný přístup Dalího mně tolik nevadí.

2 Eva Eva | 24. února 2014 v 19:44 | Reagovat

Je možné, aby pan Ptáček napsal naprosto to stejné, co jsem chtěla napsat já? :-) Ve Vallauris je na malém náměstíčku Picassova socha L'homme au Mouton, na tu se dá dívat :-) Jinak se přiznávám, že se mi jeho tvorba nelíbí...

3 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 25. února 2014 v 2:16 | Reagovat

[1]:Michale, o těch jeho podivných vztazích jsem tady někde taky už psala a taky se to - docela úspěšně - snažím nespojovat. Jeho obrazy se mi většinou líbí, ta keramika taky, i když u některých jeho děl si vždycky vzpomenu na scénku, kdy bylo mé dceři asi 8 let a kdy u mě na stole viděla vytištěné Picassovy kresby. Její otázka zněla: "To jsem dělala já, když jsem byla malá?" (Ne, nemám geniální dítě :-))

4 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 25. února 2014 v 2:20 | Reagovat

[2]:Evo, taky ne všechno od něj obdivuji, nemám ráda třeba ty mohutné ženy s vypoulenýma očima, ale většinou se mi jeho obrazy líbí...

5 Hadys Hadys | 26. února 2014 v 22:56 | Reagovat

Pablo Picasso není celebrita, ale jeden z nejvýznamnějších umělců 20. století...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama