Od Nation k Faidherbe Chaligny

19. února 2014 v 15:10 |  11. obvod
Naše dnešní procházka povede z náměstí place de la Nation, které jsme viděli minule, směrem k centru až k metru Faidherbe Chaligny. Nepůjdeme ovšem po rue du Faubourg Saint-Antoine, která by se nabízela jako nejpřímější, ale vydáme se do postranních uliček. Procházku začneme na rohu place de la Nation před příjemnou a typickou pařížskou brasserie.






Hned první ulice vpravo má dlouhý název rue des Immeubles Industriels, ulice Průmyslových budov, a i když to dnes tak už nevypadá, byla postavená v roce 1873 jako soubor devatenácti stejných průmyslových budov, kde suterén, přízemí a první patro sloužily k výrobě a ostatní nadzemní patra k bydlení. Výrobou se tady rozuměl především nábytkářský průmysl, protože tato část Paříže byla sídlem mnoha nábytkářských továren i malých truhlářských a uměleckých dílen. Všechny dílny byly zásobovány elektřinou, kterou vyrábělo zařízení, umístěné v suterénu jednoho z domů uprostřed ulice, a domy byly na svoji dobu vybaveny moderně plynem a tekoucí studenou i teplou vodou. Celý soubor domů je dnes zapsaný na seznamu památek.
Dnes za výklady, které jsou dodnes stejné, jen s menšími barevnými odchylkami, sídlí nejrůznější studia, kanceláře, galerie, ale i malé dílny.






Na druhé straně rue du Faubourg Saint-Antoine si můžeme projít třeba úzkou uličku Passage du Génie se starými domy, naše kroky ale povedou především do opačné části, směrem k rue de Montreuil. U čísla 37 najdeme jeden z cílů dnešní procházky, zapsaný na seznamu památek - Cour de l´Industrie, soubor tří dvorků, kolem nichž jsou uspořádány dílny, které - jak jinak - byly v minulosti obsazeny opět výrobci nábytku, uměleckými truhláři a podobnými řemeslníky. Tato místa pamatují ještě francouzskou revoluci, jejíž jiskra byla zapálena právě v této čtvrti, jak uvidíme dále.
V posledních desetiletích se do volných dílen stěhovali spíše umělci a pracovala zde asi čtyřicítka malířů, sochařů i muzikantů. Ti všichni vytvořili v roce 1991 asociaci, která měla tento kout chránit před spekulanty, kteří by prostor rádi zbourali a postavili zde něco mnohem lukrativnějšího (a ošklivějšího).
Adresu jsem měla poznačenou už dávno, jenže když jsem se tam loni v létě konečně dostala, uviděla jsem už z ulice toto:



Už zvenku bylo vidět lešení a uvnitř prvního dvora staveniště. Stála jsem na ulici nerozhodně a zklamaně a opět, jako už několikrát, mě zachránila "dáma s psíkem".
Malá odbočka: nesouhlasím s často prezentovaným klišé, že jsou Pařížané nepříjemní a nepřístupní. Samozřejmě, že člověk narazí i na takové, mně se ale stává často, že se se mnou zastaví, když fotografuji, a dají se se mnou do řeči - dozvídám se tak často spoustu zajímavých věcí. Většinou to bývají starší i hodně staří lidé, důchodci, které těší, že se o jejich čtvrt někdo zajímá a že si mají s kým popovídat. Dělím je na dvě skupiny - devadesátileté dědečky a dámy neodhadnutelného věku s psíkem.
Konec odbočky. Tato dáma měla rovnou dva psy, buldočky (francouzské, jak jinak), a poté, co mi přeříkala celou historii dvora, mi řekla, jen ať se jdu dovnitř klidně podívat, ať to vidím ještě v původním stavu. A taky ano.


















Nejkrásnější budovy stojí až na zadním třetím dvoře. Na mnoha místech byli nájemníci vystěhováni, budovy jsou podepřeny lešením, ale podle zpráv na internetu zde probíhá rekonstrukce, řízená právě asociací majitelů. Můžeme tedy doufat, že dvory zůstanou zachovány tak, jak jsou, a že budou pouze zrekonstruovány. Samozřejmě to prověřím, až se tam opět dostanu, jen se bojím, že po rekonstrukci bude dvůr zamčený za vraty nebo mříží.



Další uličkou jen o kousek dál, která se už svým názvem Cité de l´Ameublement (něco jako Nábytkářská) hlásí k tradicím této čtvrti. I tady stály malé továrny na nábytek, které dnes už často slouží k jiným účelům, i když některé vývěsní štíty tady ještě zůstávají.
Ulice je lemována řadou "kyklopů", patníků, zkrášlených umělci.












Ulice nás přivede až k parku Jardin de la Folie Titon, který je pozůstatkem zahrady rozlehlého panství, které si tady v 17. století vystavěl Maximilien Titon, dvorní dodavatel zbraní Ludvíka XIV. V roce 1765 byla na části pozemků postavena továrna na výropu tapet a velínového papíru, jejíž majitel Reveillon ho dodával na královský dvůr - a také na výrobu prvních balónů. Z jeho zahrady vzlétla v roce 1781 první montgolfiéra. Jeho manufaktura, která zaměstnávala přes tři sta dělníků, už v dubnu 1789 podlehla prvním předrevolučním bouřím, byla vypleněna a zapálena. I přesto se závod podařilo znovu postavit na nohy, ale jeho definitivní konec přišel v roce 1813. V roce 1850 byl právě na jeho místě postaven dvůr, který jsme viděli nahoře - la Cour de l´Industrie.









Přes park je vidět malý protestantský luteránský kostelík Bon Secours z roku 1854, který byl postavený pro německé a alsaské dělníky, kteří pracovali v místních nábytkářských závodech



Pokud se vydáme z parku zpět směrem ke stanici metra Faidherbe Chaligny, můžeme si prohlédnout ještě kolem rue Paul Bert další uličky a pasáže - anebo se můžeme zastavit na rohu rue du Faubourg Saint-Antoine v této pěkné kavárně. Konec konců, to kafe si po dnešní procházce zasloužíme.





Jak se tam dostat: metro Nation (linka 1, 2 9, RER A) nebo Faidherbe Chaligny (linka 8)



A - Cour de l´Industrie B - Park
 


Komentáře

1 Olga Suchomelová Olga Suchomelová | E-mail | 19. února 2014 v 19:40 | Reagovat

Tak tohle je zase nádhera, přímo neuvěřitelně půvabné kousky Paříže! I ty zchátralé dvorky mají něco do sebe...

A já také tvrdím, že Pařížané NEJSOU nepříjemní, stačí, když se na ně člověk-turista usmívá, je zdvořilý a nechová se jak dobyvatel.
Olga

2 Paříž-pro-pokročilé Paříž-pro-pokročilé | 19. února 2014 v 20:53 | Reagovat

[1]:Olgo, děkuji za komentář a tvrdím totéž :-)

3 Olga Suchomelová Olga Suchomelová | E-mail | 20. února 2014 v 11:40 | Reagovat

Ještě dodám, že když jsme při jedné návštěvě Paříže chodili po stopách Tří mušketýrů, inspirováni harvardskými přednáškami Umberta Eca, která byla vydána a do češtiny přeložena pod názvem Šest procházek literárními lesy, konkrétně kapitolou Podivuhodný případ ulice Servandoni,museli jsme se na Pařížany obracet docela často s prosbou o radu a přes jisté jazykové problémy jsme se vždy setkali s ochotou a vlídností :-)

4 Paříž-pro-pokročilé Paříž-pro-pokročilé | 21. února 2014 v 21:03 | Reagovat

[3]:Olgo, taková procházka musela být hodně zajímavá a toho U.E. si taky seženu :-)

5 Olga Suchomelová Olga Suchomelová | E-mail | 22. února 2014 v 12:38 | Reagovat

Hano, posílám Vám odkaz do mailu - je to úžasně chytrý pán a psát tedy dovede...při čtení mám skoro dojem, že někde v dálce slyším píšťalu Krysaře z Hameln :-)
O.

6 Elisa Elisa | E-mail | Web | 22. února 2014 v 13:17 | Reagovat

Un quartier où l´on trouve pas mal de choses à découvrir, modernes et celles un peu ruinées. Pourtant, celles-ci ont parfois du futur si un designer ou architecte les prend en charge.
Bon weekend chez toi Hana
Bisous
Elisa, en Argentine

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama