Kostel / Église Saint-Germain des Prés

1. prosince 2013 v 12:00 |  6. obvod
Původně jsem si myslela, že jsem o kostelu sv. Germána v lukách psala už dávno. To, že nepsala, je jenom opomenutí, protože jinak je to nejen jeden z mých nejoblíbenějších kostelů v Paříži, kam se zajdu podívat pokaždé, když jsem na levém břehu, a kde pokaždé tam najdu něco dalšího, co mě zaujme. Především je to ale jeden z nejstarších kostelů v Paříži a co do významu také jedna z nejdůležitějších pařížských památek.



Kostel je poslední památkou na mocné a bohaté opatství, které stálo dříve za hradbami města (a tedy "v lukách", proto ten název). Kostel s klášterem založil v polovině 6. století král Childebert poté, co se vrátil ze Španělska z válečné expedice proti Vizigótům se vzácnými relikviemi - tunikou sv. Vincenta, zlatým křížem z Toleda a nádobami, které údajně patřily Šalamounovi. Na radu tehdejšího pařížského biskupa Germaina nechal pro tyto relikvie postavit klášter s kostelem, který byl zasvěcený sv. Vincentovi a sv. Kříži. Když biskup Germain v roce 586 zemřel, byl v tomto kostele pohřben a poté, co se stal svatým, se k zasvěcení sv. Vincentovi přidalo i zasvěcení sv. Germainovi, které časem zcela převládlo. Kostel se stal také královským pohřebištěm merovejské dynastie.
Opatství bylo v 11. a 12. století několikrát vypáleno Normandy, vždy však bylo znovu obnoveno. Dlouho zůstávalo stranou města, od kterého bylo odděleno vysokými zdmi a později, v polovině 14. století, přímo hradbami, které zde nechal postavit král Karel V. Opatství bylo v té době spojeno se Seinou vodním kanálem, který vedl přibližně v místech dnešní rue Bonaparte.



Plánek starého opatství tak, jak vypadalo před revolucí, je vystavený přímo v kostele

V druhé polovině 17. století se opatství stalo jedním z nejvýznamnějších intektuálních center Francie. V 18. století došlo k velkým přestavbám a úpravám opatství, které bylo dostavěno a zmodernizováno společně s okolím i přilehlou tržnicí. Francouzská revoluce ovšem zatočila po svém s celým historickým a náboženským dědictvím. Kostel byl zavřen a budovy opatství znárodněny a prodány soukromníkovi. Hrobky merovejských králů byly zničeny (pozůstatky, které se podařilo zachránit, jsou dnes uloženy v Saint-Denis), knihovny opatství rozprodány a poztráceny, zlatý relikviář roztaven, relikvie zničeny a z kostela se stala výrobna ledku, vojenský sklad uhlí a slévárna na výrobu hlavní pušek. V roce 1794 byla zkáza dokonána výbuchem uloženého střelného prachu, který zničil část opatství. Přes pozemky kláštera byly proraženy nové ulice - zahradou vedla dnešní rue Bonaparte a přímo pobořenými klášterními budovami byla proražena dnešní rue de l´Abbaye.
Kostel byl znovu vysvěcen v roce 1802. Ve dvacátých letech 19. století byly zahájeny rekonstrukce, na které však nebylo dost prostředků, proto byla většina poškozených budov stržena a z celého areálu zůstal zachován je kostel a opatský palác. Ve zdech některých domů v okolí, které byly postaveny na zbořeništi, zůstaly zachovány části zdí kaple a kláštera - skvěle to dokumentuje můj oblíbený pařížský bloger Jean-Paul v sérii článků na svém blogu Paris-bise-art.



Při vstupu do kostela nás možná překvapí nezvykle barevný interiér - polychromování sloupů a zlacené hlavice pocházejí z rekonstrukce, vedené architektem Victorem Baltardem v polovině 19. století. Většina hlavic jsou kopie - originály jsou uloženy v Musée de Cluny.
Kostel na půdorysu latinského kříže je dlouhý 65 metrů a nezvykle úzký, jen 21 metrů, jeho výška je 19 metrů. Původně dřevěný strop lodi byl až v roce 1646 nahrazen gotickými klenbami.






Kostel je osvětlený jen okny umístěnými na jižní straně (z druhé strany přiléhají zbytky původního zdiva)



Kaple Panny Marie za hlavním oltářem








Veškerá vnitřní výmalba pochází z Baltardovy rekonstrukce a jejím autorem je Ingrèsův žák Hippolyte Flandrin, který zde namaloval scény z Nového i Starého zákona. Je rovněž autorem dvou obrazů, které visí v lodi naproti sobě - tady dole je to Příjezd do Jeruzaléma.






Kromě jiných je v kostele je také pohřben René Descartes - jeho ostatky sem byly přeneseny až v roce 1819 a uschovány pod černou mramorovou deskou, kterou věnovala Francouzská akademie věd. Společně s ním jsou zde pochováni benediktýnští vědci Mabillon a Montfaucon.



Jeden z nejkrásnějších náhrobků zde má polský král Jan II. Kazimír Vasa, který zemřel v roce 1672 jako opat místního kláštera



V kostele se nezachovaly žádné původní vitráže. Okna v lodi jsou z čirého skla a jen v kapli sv. Geneviève byla z úlomků zrekonstruována dvě vitrážová okna z kaple Panny Marie, která byla stržena v 19. století.
Kromě toho je v této kapli umístěná nedokončená socha Panny Marie s Ježíškem, pocházející pravděpodobně ze 13. století, která byla nalezena ve třech kusech v roce 1999 při výkopových pracech v blízké rue Furstemberg. Socha, původně zřejmě určená na portál kaple Panny Marie, nebyla dokončená kvůli chybě při vysekávání a byla použita do základů jedné ze zdí.



S výzdobou lodi ostře kontrastuje kaple saint-Symphorien vpravo od vchodu, která pochází z merovejské doby a společně s hranolovou věží nad vstupním portálem patří k nejstarším částem kostela. Tady byl údajně pohřben sv. Germain.









Église Saint-Germain des Prés
6. obvod, 1 place de Saint-Germain des Prés



Jak se tam dostat: metro St-Germain des Prés (linka 4)


 


Komentáře

1 Mirek Plazík Blažek Mirek Plazík Blažek | E-mail | Web | 2. prosince 2013 v 10:22 | Reagovat

Krásný a zajímavý kostel v Paříži. Jen kousek dál za Pantheonem je nádherný Église Saint-Étienne-Du-Mont:
http://plazik.rajce.idnes.cz/Eglise_Saint-Etienne-Du-Mont%2C_Pariz_-_16.7.2013/
Opět vyjadřuji "zdravou závist" vašim znalostem a umění seznamovat Česko s Paříží. Držím palce!

2 Paříž-pro-pokročilé Paříž-pro-pokročilé | 2. prosince 2013 v 11:35 | Reagovat

[1]: Mirku, děkuji za komentář i za chválu :-) Máte pravdu, že Sv. Etienne je nádherný, mám ho tady taky jako jeden z prvních článků
www.pariz-pro-pokrocile.blog.cz/1009/kostel-st-etienne-du-mont

3 Frantapank Frantapank | E-mail | 2. prosince 2013 v 11:37 | Reagovat

Díky  rád  se vracívám s  Vámi  do  Paříže  obdivuji  vaši  píli...
  na kostele  je  dobře  vidět ´úžasná  olezlost  francouzských  kostelů...snad žádný  kostel  v  Praze  neni  tak  špinavý  jako  průměrný  kostel v Paríži Vždycky zajdu ko kostela  st.Merri u  Centre  Pompidou a vždyzky  je to  nádherný  blicí zážitek....Vřele doporučuju všem zastáncům  francouzské cesty....oddělení státu od církve... Stát pečující  o  církevní památky a takhle to vypadá  po  více než  100 letech...  I  Notre  Dame je uvnitř neuvěřitelně  špinavá  a zanedbaná.  no uvidíme co  nám  ukážete  příště.  Zdravím  a  dík  předem!!!

4 Elisa Elisa | E-mail | Web | 2. prosince 2013 v 12:51 | Reagovat

Cette église est une merveille.
Ma fille ainnée aime Saint-Germain, donc je me souviens avoir passé un long moment dans cette église. Elle a visité chaque coin. On a adoré
Bisous Hana
Elisa, en Argentine

5 Paříž-pro-pokročilé Paříž-pro-pokročilé | 2. prosince 2013 v 20:29 | Reagovat

[3]:Franto, děkuji za komentář. Je pravda, že tento kostel by potřeboval rekonstrukci, ale z toho, co jsem doteď viděla, si nemyslím, že jsou na tom všechny stejně.

6 Paříž-pro-pokročilé Paříž-pro-pokročilé | 2. prosince 2013 v 20:32 | Reagovat

[4]:Merci, Elisa, moi aussi, j´y passe toujours beaucoup de temps :-)

7 Jaroslav Stanovský Jaroslav Stanovský | E-mail | 23. prosince 2013 v 22:21 | Reagovat

Super článek a moc zajímavý blog :) jen bych si dovolil menší upřesnění - zde pohřbený král jen Jan II. Kazimír Vasa (Sobieski, ten panoval až pár let po něm a byl to Jan III.) :)

8 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 24. prosince 2013 v 1:05 | Reagovat

[7]: Děkuji za upozornění. Protože o polských králích, bohužel, nic nevím, musela jsem tuto informaci opsat z nějakého chybného pramene (už si nepamatuji odkud). Teď jsem to procházela znovu a samozřejmě máte pravdu. Hned to opravím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama