Carrefour Vavin - Křižovatka Vavin

9. listopadu 2012 v 12:00 |  6. obvod
Nedávno jsem viděla na nějakých francouzských internetových stránkách výsledky testu, kde zkoumali, jak Pařížané znají svoje město. Na otázku, jestli vědí, kde leží place Pablo Picasso, nedokázal nikdo odpovědět. Všichni totiž znají toto náměstí, křižovatku boulevardu Montparnasse s boulevardem Raspail, jako Carrefour Vavin, křižovatka Vavin, podle názvu nedaleké stanice metra.



Tady tlouklo srdce starého Montparnassu, místo, kde se ve 20. letech minulého století setkávali umělci a kde bujel divoký umělecký život té doby. Kromě Picassa, jehož jméno křižovatka nese a který se sem přestěhoval z Montmartru kolem roku 1912, tady žil Modigliani, Matisse, Apollinaire, Juan Gris, Celník Rousseau, Antoine Bourdelle, Fernand Léger, Ossip Zadkine, Moïse Kisling, Marc Chagall, Chaïm Soutine, Ezra Pound, Marcel Duchamp, Diego Rivera, Alberto Giacometti, André Breton, Salvador Dali, Jean-Paul Sartre, Henry Miller, Django Reinhardt, Joan Miró, na konci svého života i Edgar Degas a mnoho dalších.



Modigliani, Picasso a Salmon na křižovatce Vavin v srpnu 1916, foto Jean Cocteau

Zlatý věk této oblasti přišel později s příchodem dalších Američanů a Angličanů - kromě Gertrudy Steinové, která byla tehdy v pařížských kruzích už dobře známá, se v blízkosti slavné křižovatky a v jejich kavárnách a restauracích usadil Ernest Hemigway, Peggy Guggenheim, D. H. Lawrence, James Joyce, William Faulkner a další a další. A jen jako perlička - v té době tady nechyběli ani Lenin s Trockým a další ruští revolucionáři.
Dnes tady bují místo uvolněné a kreativní atmosféry zlatého věku bohémy jen pekelná doprava.


Hemingway (vlevo) s přáteli v pařížské kavárně



Křižovatku hlídá od roku 1938 ohromný bronzový Balzac, ukrytý v záhonku na rohu boulevardu Raspail, jehož autorem je August Rodin a kterého jsme už viděli v jeho muzeu TADY.


Kolem křižovatky stále leží kavárny, v nichž se dříve umělci setkávali a kde trávili celé dny i noci. Dnes už to samozřejmě nejsou ta levná, hlučná a přeplněná místa, kam chodili malíři, spisovatelé, zpěváci a modelky diskutovat, pít levný alkohol a ohřívat se, když v jejich nuzných bytech nebylo topení. Dnes jsou to drahé a snobské podniky, žijící ze své pověsti - ale přesto dodnes přitahují spoustu turistů i Pařížanů. Jedním z těch nejznáměších je Le Dôme, dnes luxusní rybí restaurace s michelinskou hvězdičkou.


Le Dôme dnes...



... a včera



Dnes...



... a včera.

Jen o pár domů dál leží další z těch nejslavnějších - La Coupole, jejíž zdi byly dříve téměř vytapetovány kresbami, které tady malíři nechávali, když neměli na útratu. Sedával tady také Jean Cocteau i Louis Aragon s Elsou Triolet, Man Ray i čokoládová tanečnice Joséphine Baker, později Jean-Paul Sartre se Simône de Beauvoir e suitou svých obdivovatelů. Dnes? Dnes je to sterilní luxusní restaurace, jejíž přízemní budova byla nastavena skleněnou přístavbou a jejíž interiér i s malovanými sloupy je sice památkově chráněný, ale jejíž kouzlo je nenávratně pryč.



Stejný osud měla i kavárna La Rotonde přímo naproti přes křižovatku, i tady dnes turisté marně hledají zašlou slávu divokých meziválečných let



Jednou z ulic, které také ústí do křižovatky Vavin, je rue de la Grande Chaumière, místo, kde žili umělci už před vypuknutím zlatého věku na blízké křižovatce, a to díky dvěma výtvarným akademiím, které tady tehdy existovaly.






Jedna z nich, Académie de la Grande Chaumière, funguje dodnes, zatímco ta druhá, Académie Colarossi, která nás zajímá víc, zanikla už ve 30. letech. Proč nás zajímá víc? Najdeme v ní české stopy, stejně jako v celé této ulici.



V domě číslo 13 měl v prvním patře nad tehdejší mlékárnou svůj první chudý ateliér Alfons Mucha (dnes je zde místo mlékárny madame Charlotte jakýsi Institut de cryothérapie), který na tuto akademii nejdříve chodil a později na ní i vyučoval. Podle knihy Kankán se svatozáří od Jiřího Muchy sem za jeho otcem docházeli František Kupka, František Bílek, Luděk Marold a další čeští umělci. Někteří z nich na akademii také studovali.



Mucha se později z čísla třináct přestěhoval naproti do pokoje v domě číslo 12 (který později přenechal spisovateli Strindbergovi) a ještě později do čísla 8, kde tehdy bydlel také Paul Gauguin, se kterým se tehdy přátelil.



Slavní umělci tehdejší doby jsou už dávno pryč, dnes na akademii studují další nadějní malíři a sochaři, ale v ulici zůstalo ještě pár pozůstatků dřívější umělecké atmosféry, například obchod s výtvarnými potřebami...



.. nebo hotel U akademií, který vyzdobil bílými panáčky street artista Jerôme Mesnager...






Najdeme tady také obyčejný malý krámek s kovovou galanterií....



... malou restauraci, určitě už ne tak levnou jako kdysi...



...nebo ateliéry s krásnými prosklenými okny.



No a nebyla bych to ani já, abych se i tady hned nerozhlížela po nějakých dvorcích. Našla jsem je hned za rohem v rue Notre Dame des Champs č. 76 a 78.




Čtvrť Notre Dame des Champs, place Pablo Picasso


Jak se tam dostat: metro Vavin (linka 4)






 


Komentáře

1 Hanka Hanka | E-mail | Web | 9. listopadu 2012 v 12:48 | Reagovat

Jsem ostuda, jen jsem tudy prolétla a nic nevyfotila, ale o všech těch slavných malířských jménech vím a vím, že sem patří ( na gymplu mě tohle téma hodně zajímalo...a zajímá dodnes...) A krámek s kovovou galanterií, ten by mě tedy zajímal též :-). Píšu si! ;-)

2 Boko Boko | E-mail | 9. listopadu 2012 v 21:34 | Reagovat

Zaujal me zde na tomto blogu o Parizi netradicni pohled na mesto a rad bych se domluvil na jedne male spolupraci tykajici se soucasnosti a Parize v roce 1814. Tusim, ze to zaujme :) Pokud by byl zajem napisu vic.
Dik B.

3 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 10. listopadu 2012 v 0:41 | Reagovat

[1]: Příště to určitě doženete! :-)

4 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 10. listopadu 2012 v 0:41 | Reagovat

[2]: Děkuji za zájem, napíšu Vám na mail.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama