Co čtu o Paříži

29. července 2012 v 12:00 |  Různé
Kromě klasiky, do které počítám pařížskou trilogii Jiřího Žáka (Kdyby nám Paříž vyprávěla, Co Paříž zatajila a Co ještě Paříž neřekla), Uměleckou Paříž Václava Fialy, knížky Jana Šmída a pár dalších, leží na mém nočním stolku (a kolem něho na zemi) ještě mnoho jiných knížek, které se nějakým způsobem dotýkají Paříže. Tak třeba hned tyhle:


Tuhle trojici jsem si koupila jako malou útěchu začátkem května, když jsem musela z různých důvodů zrušit naplánovanou cestu do Paříže. Vzala jsem prostě v knihkupectví všechno, co mělo na obálce nápis Paříž nebo trikolóru. První knížku zleva napsal Stephen Clarke, od kterého známe už tři díly Merde, knihy, která mě před třemi lety na jihofrancouzské pláži nutila, abych si ji balila do novin, aby si okolí neřeklo, co to čtu za sprosťárny.
Druhou knihu napsala Američanka Elisabeth Bard, která v ní popisuje svůj život s Francouzem v Paříži - vtipné postřehy, doplněné zajímavými kuchařskými recepty. Její kuchařsko-francouzský blog najdete TADY.
Třetí kniha je také americká a je to, řekněme, takový dívčí románek, který se shodou okolností odehrává v Paříži - ale mohlo by klidně jít i o úplně jiné město. Zkrátka oddechovka na pláž.




Na rozdíl od knih nahoře je Lucemburská zahrada Michala Ajvaze opravdu literatura. Paříž v ní hraje sice vedlejší, ale dost podstatnou roli. Je to jedna z těch knížek, které jsem nedokázala odložit, jak jsem byla zvědavá, jak to dopadne. Navíc pro nás lingvisty je zajímavá také tím, že v ní Ajvaz používá místy svůj vlastní vytvořený jazyk a na konci předkládá návod na jeho rozluštění. Je to výzva a až budu mít čas (ale kdy?), pustím se do toho...



Mám taky řadu knih o Paříži ve francouzštině, za které utrácím bez mrknutí oka. Klenotem v mé sbírce je Metronom, kterou napsal historik a herec Lorànt Deutsch. Kniha představuje v jednadvaceti kapitolách jednadvacet století na jednadvaceti stanicích metra. První kapitola například spojuje stanici Cité se začátky města, které vznikalo na ostrově uprostřed Seiny ještě před našim letopočtem, zatímco poslední kapitola popisuje - jak jinak - stanici Défense a zamýšlí se nad tím, co 21. století zanechá v Paříži dalším generacím. Nedávno vyšla reedice i s obrázky (Metronom illustré), tak se na ni příště musím podívat, co kdybych ji třeba taky nutně potřebovala...



Mezi posledními pařížskými knížkami, které přibyly do mé sbírky, je Paris insolite, Paříž neobvyklá, kterou mi daroval mon ami Le Pieton de Paris (odkaz na jeho blog najdete ve sloupečku vedle) a která popisuje místy už zaniklé čtvrti a zastrčené kouty, kde se scházívala pařížská spodina, žebráci, lehké děvy a tuláci. Napsal ji v 50. letech minulého století jeden z nich, Jean-Paul Clébert (to je on na té titulce), a knížka je doplněná jeho fotografiemi, které jsou zajímavé už jen proto, že jinému fotografovi by se v takovém prostředí těžko podařilo vůbec fotit. A kde vzal tulák fotoaparát? Půjčil mu ho Patrice Molinard, známý francouzský fotograf, který se také postaral o vydání knihy.
Ta druhá knížka s názvem Paris caché, Skrytá Paříž, ukazuje tajné, zastrčené a nenápadné kouty Paříže a právě v ní jsem našla už několikrát inspiraci pro své výpravy do neobvyklých zákoutí. Mimochodem, fotka na titulní straně ukazuje Passage de Bergame, jednu z těch uzoučkých uliček ve 20. obvodu, kterou jsem taky fotila - jenže mezitím porazili ten strom na konci a ulička ztratila svoje kouzlo, tak jsem ji tady ani neukázala.

Nevyčerpatelnou pokladnicí literatury o Paříži (i když, pravda, občas ne příliš aktuální) jsou také knihy a průvodce, které jsou k dispozici v knihovně Francouzského institutu ve Štěpánské. Hodně čerpám z řady svazků o jednotlivých pařížských obvodech - dvacet dílů, co obvod, to kniha. V knihovně je ještě spousta dalších zajímavých knih - kromě obrázkových knih o Paříži i jednotlivé specializované průvodce po mostech, náměstích, zahradách a parcích, hřbitovech, domech spisovatelů, známých filmových místech a dalších zajímavostech ve městě.

Nemáte ještě další tipy na pařížskou četbu?
 


Komentáře

1 rejcka rejcka | Web | 29. července 2012 v 14:21 | Reagovat

Moc děkuji za báječnou inspiraci.Vše, co zavání Paříží, potažmo celou Francií,miluji a ráda čtu.Škoda jen, že nemohu číst francouzsky,na to moje primitivní francouzština nestačí:-(,tak se kochám v češtině. Naposledy oddychovka Skoro Francouzka. Báječné francouzské čtení přeji:-)

2 Kateřina Kateřina | 29. července 2012 v 17:01 | Reagovat

Naposledy jsem si koupila a četla knížku: Se šarmem Pařížanky

3 Lenka Lenka | E-mail | 29. července 2012 v 17:20 | Reagovat

Zkuste "300 lieux pour les curieux" (Bonneton). Skoro bych si tipla, že možná dvě nebo tři místa pro Vás ještě přece jen budou neznámá (smajlík).
Jinak by se mladé generaci mělo občas připomenout, že u nás existovala speciální kategorie knih o Paříži (a nejen o ní, ale o Západě vůbec, pamětníci dosvědčí), které sepisovali zasloužilí soudruzi, co tam za odměnu směli vyjet, a my si pak směli aspoň PŔEČÍST, jaké to tam je...

4 Naďa Naďa | 29. července 2012 v 18:23 | Reagovat

Do Paříže jsem se poprvé vypravila na popud kapitoly v knížce City od Alexandra Baricca. Je to knížka o nějakém Městě a mimo jiné v ní je nádherný popis Monetových leknínů. Prostě jsem se musela doopravdy na ně podívat podle toho návodu:) A pak mám knížky z edice Umění a architektura - Paříž a Louvre. Takoví dva těžcí tlustí skoroprůvodci. A ještě mám knížku Poslední tango v Paříži. A ta je o vztahu založeném na sexu.

5 Katka Katka | E-mail | 30. července 2012 v 16:36 | Reagovat

Vážená paní Fialová(prosím pouze pro Vás),již mnohokrát jsme byli z manželem v Paříži,proto často využíváme Vaše postřehy a vždy se s nimi ztotožníme.N aposled např.hledání komínu u Eiffelovky-OK.Zakoupena knížka-Curiosité de Paris -Dominique Lesbros.
Těšíme se až příště budeme hledat zase další tajemství tohoto města, což člověka nikdy neomrzí. Děkuji za Váš super-blog, moc Vám fandíme.Katka z Vinohrad

6 Paříž pro pokročilé Paříž pro pokročilé | 30. července 2012 v 17:59 | Reagovat

[1]: Díky za komentář, Skoro Pařížanku jsem už taky četla :-)

7 Paříž pro pokročilé Paříž pro pokročilé | 30. července 2012 v 18:00 | Reagovat

[2]: Díky, tu taky znám, máte pravdu, je to milé čtení.

8 Paříž pro pokročilé Paříž pro pokročilé | 30. července 2012 v 18:02 | Reagovat

[3]: Lenko, tak to si určitě koupím, protože to neznám a zní to zajímavě. A přeceňujete mě, tolik tam toho zas neznám :-) A máte pravdu, z té socialistické literatury jsem taky kdysi leccos četla a tiše záviděla, že tam autoři mohli jet, aby nám plebejcům předhodili aspoň ohlodanou kost:-)

9 Paříž pro pokročilé Paříž pro pokročilé | 30. července 2012 v 18:04 | Reagovat

[4]: Naďo, City neznám a poohlédnu se po ní. Ty umělecké bichle jsou určitě zajímavé, něco taky mám, jen nevím jestli přesně to, co popisujete. A Poslední tango jsem sice nečetla, ale viděla jako film a bylo to... no, sugestivní :-)

10 Paříž pro pokročilé Paříž pro pokročilé | 30. července 2012 v 18:06 | Reagovat

[5]: Katko, děkuji za milý komentář, Curiosité de Paris neznám a podívám se po ní, zní to zajímavě. Nejhorší je, že v Paříži je těch knížek o městě k sehnání tolik, že člověk neví co dřív, aby se nezruinoval finančně a aby to vůbec unesl :-)

11 Lenka Lenka | E-mail | 1. srpna 2012 v 16:47 | Reagovat

Právě jsem si koupila "Trapasy po fracouzsku" od Tanji Kuchenbeckerové odehrávající se v Paříži. Bude to lehčí žánr, tipy, jak se správně a šarmantně po francouzsku chovat ale hlavně, během četby budu v mé milované Paříži!

12 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 1. srpna 2012 v 20:10 | Reagovat

[11]: Děkuji za tip,taky se po ní podívám, nějakou oddechovku bych brala a jestli bude navíc o Paříži, tím líp :-)

13 Michal Ptáček Michal Ptáček | 1. srpna 2012 v 20:19 | Reagovat

Nesu sovy do Athén, nejspíš to už na tomto blogu někde padlo a ostatně z té knihy vychází i motto v záhlaví. Hemingwayovy vzpomínky Pohyblivý svátek jsou vydávány za jednu z nejzásadnějších beletrií o Paříži (ovšem je to trochu i autobiografie a povídání o přátelích a známých - F. S. Fitzgeraldovi, G. Steinové, S. Beachové a dalších). Vyšlo u nás 1978 a 1966; pro zájemce mohu prostřednictvím blogerky poskytnout PDF.
Už ne tak čtivý je experimentální román Julia Cortázara Nebe, peklo, ráj. Paříž padesátých let 20. století tvoří pro toto vyprávění jen kulisu. Jde nejspíš o autobiografii, v níž spisovatel dokázal nevyzradit, čím se vůbec živil. Kniha se dá koupit v internetovém knihkupectví nakl. Mladá fronta. Argentinec Cortázar zemřel r. 1984 v Paříži a jeho hrob je na montparnasském hřbitově podobným »poutním« místem jako např. Gainsbourgův či Baudelairův.

14 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 1. srpna 2012 v 23:20 | Reagovat

[13]: Díky za připomenutí Američanů, úplně jsem na ně zapomněla. A Cortázara jsem pořád ještě nečetla, už se k tomu musím jednou dostat :-)

15 Nikol Nikol | E-mail | Web | 4. srpna 2012 v 12:02 | Reagovat

Zrovna nedávno jsem přemýšlela, jakou knížku budu číst a tady mám teda opravdu velký výběr! :) Děkuji moc za tento článek. Jinak knížka "Bašta mezi žabožrouty" od Jiřího Slavíčka a nebo "Tajnosti pařížské" jejíž autorem je Eugéne Sue, jsou také super. :)

16 Naďa Naďa | 4. srpna 2012 v 22:35 | Reagovat

[9]:  Víte, já vůbec moc čtu. Hlavně současnou světovou. A tak mi neutekl ani Michel Houellebecq, u nás vyšlo 5 jeho titulů. Děje se částečně sice odehrávají v Paříži a chystám se projít určitén tras ;), ale jinak jsou asi pro silnější nátury. Romány se zdají drsné, ale v podstatě jsou o lidech hledajících štěstí a nalézajících prázdnotu.

17 Lenka Lenka | E-mail | 5. srpna 2012 v 9:58 | Reagovat

Po přečtení půlky knihy beru zpět upozornění na Kuchenbeckerovou a její "Trapasy po francouzsku". Povrchní postřehy autorky by  vystačily tak na novinový článek a překlad je otřesný: neznalost francouzských reálií, neochota podívat se do slovníku co se týče německých slov a idiomů a ke všemu je překladatelka na štíru i s mateřštinou. Škoda peněz!

18 Paříž-pro-pokročilé Paříž-pro-pokročilé | 5. srpna 2012 v 20:38 | Reagovat

[15]: Díky, Nikol, Baštu mám, Tajnosti ne, podívám se po nich :-)

19 Paříž-pro-pokročilé Paříž-pro-pokročilé | 5. srpna 2012 v 20:41 | Reagovat

[16]: Děkuji Naďo, Houellebecq taky není špatný, i když občas komplikovaný :-)

20 Paříž-pro-pokročilé Paříž-pro-pokročilé | 5. srpna 2012 v 20:41 | Reagovat

[17]: Tak děkuji, Lenko, nebudu se po ní pídit :-)

21 Romana Romana | E-mail | 8. srpna 2012 v 8:32 | Reagovat

Výborná kniha o Paříži je i "Pravdivý příběh lži" od Hanky Lasicové. Paříž je tam popsána tak, že má člověk pocit, že tam právě je :)).
V nakladatelství Motto vyjde za měsíc nová kniha, opět o Francii - Jak mi Francie zachránila manželství.

22 Paříž-pro-pokročilé Paříž-pro-pokročilé | 8. srpna 2012 v 15:17 | Reagovat

[21]: Děkuji za další tipy na čtení, tu první neznám a po té druhé se potom taky podívám :-)

23 Jitka Jitka | 2. září 2012 v 18:50 | Reagovat

Také bych ráda přidala jednu knihu o Paříži, kterou jsem si před pár dny pořídila.
Andrew Hussey - Tajné dějiny Paříže (Barvité,zábavné i provokativní dějiny výjimečného města)
Má zachycovat jak běžný, tak i politický život v průběhu staletí, vývoj umění, ... Zatím jsem došla jen k Římanům, ale už mě kniha zaujala a dobře se čte. Rozhodně se však nejedná o odpočinkový román :-)

24 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 2. září 2012 v 21:57 | Reagovat

[23]: Děkuji za další tip na knížku, podívám se po ní.

25 Aleš Aleš | E-mail | 28. října 2012 v 21:23 | Reagovat

[3]: Třeba Josef Hotmar a Hovory nad Seinou? Taky jsem si je kdysi přečetl a nestydím se za to:-) A kam zařadíme Adolfa Hoffmeistera a jeho Paříž a okolí z r. 1967? (Je mimo jiné i autorem neblaze proslulé dětské opery Brundibár.) Pro neznalé - druhá půlka knihy se docela nezáživně zabývá především výstavou starého umění ČSSR v Louvru v r. 1957 (zajímavý odkaz  http://uloz.to/live/xUSNnu2/rok-1957-vystava-v-parizi-vize-roku-2000-wmv), ale první půlka je nabitá jmény, ulicemi, kavárnami a tak - např. kde přesně přejel povoz Pierra Curie, tedy už ve stylu rádoby zpravodajství dnešních médií, jen bez té ujeté nohy či hlavy :-) Také kapitola o víně (Hoffmeister je i spoluautorem dvou knih o víně), o sýru i o Korsice :-) Hodně místa věnuje čtvrti Saint-Germain-des-Prés. V kapitole Střed světa mimo jiné píše, že století začalo v Paříži, ale i to, že Francouzi vše házejí na zem, což se od té doby nezměnilo :-)

26 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 28. října 2012 v 21:43 | Reagovat

[25]: Děkuji, tento článek byl samozřejmě myšlen jako co čtu momentálně, takže o starších knížkách jsem se nezmiňovala. Hotmara mám někde doma, možná se po něm podívám a přečtu si ho znovu, dnešníma očima :-) Hoffmeistera jsem taky kdysi četla, ale nemám ho, možná se podívám někde v knihovně a taky si ho dám znovu :-)

27 cheap prom dresses cheap prom dresses | E-mail | Web | 3. listopadu 2012 v 6:05 | Reagovat

Great, I never knew this, thanks.
http://www.cardresses.com/

28 Hanka Hanka | 10. listopadu 2012 v 18:03 | Reagovat

Nečetla jste už od Stephena Clarka Obnaženou Paříž a Pařížskou manželku od Pauly McLain? Potřebuju si "napsat Ježíškovi" o nějaké knihy, ale mám tak dlouhý seznam, že nevím co vybrat.
Nikdo tady ještě nezmiňoval Navzdory básník zpívá od J. Loukotkové. I když Latinská čtvrť už není, co bývala... :)
PS: Mockrát děkuji za letní rady k pařížské dopravě, moc nám pomohli.

29 Paříž pro pokročilé Paříž pro pokročilé | 11. listopadu 2012 v 22:28 | Reagovat

[28]:Bohužel ani jednu z těch knížek neznám, na Clarka se ale chystám. A Villonův životopis mám taky ráda :-)

30 Aleš Aleš | E-mail | 22. listopadu 2012 v 0:17 | Reagovat

Mezi námi - nedávno jsem si poslechl životopis Ernesta Hemingwaye ve starší rozhlasové úpravě i s jeho pařížskou anabází. A nějak jsem zas přišel o kus iluzí.

31 Aleš Aleš | E-mail | 22. prosince 2012 v 0:07 | Reagovat

Já hlava děravá, jak jsem mohl zapomenout! Gabor Vaszary a MONPTI. Neprávem opomíjená kniha, v 70. letech vyšla jen ve dvou vydáních  v celkovém nákladu asi 40 000, tehdy ostuda na druhou, dnes by takový náklad byl na platinovou knižní olympiádu. Přesto tuhle knihu leckteré knihovny likvidují, já mám dva výtisky:-))
Znáte pot-au feu? To vařila nevinná Anne-Claire ve svém pokojíku v hotýlku v ulici U pěti diamantů a táhla to v hrnci svému nevděčnému milému metrem přes půl Paříže do hotelu Riviěra v ulici svatého Jakuba...zřejmě blízko Lucemburské zahrady? Půvabná malá kniha z třicátých let, která zvláště ženám vhání slzy do očí. Hanko, budu velmi vděčný za přesnější lokalizaci jednotlivých míst popsaných v této nenápadné knize:-)

32 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 23. prosince 2012 v 21:00 | Reagovat

[31]:Aleši, tu knížku neznám, ale už si to píšu a poptám se v knihovně. Potom Vám napíšu ohledně těch míst. Teď můžu střelit jen tak od boku, že znám rue des 5 diamants - leží na mém oblíbeném kopečku Butte aux Cailles (http://pariz-pro-pokrocile.blog.cz/1008/la-butte-aux-cailles) - na té první fotce křižovatky je to ta ulice, co jde doleva). Zkuste si ji projít na Google Street View, je moc hezká.

33 Aleš Aleš | E-mail | 23. prosince 2012 v 21:45 | Reagovat

[32]: Upřesním to - kniha sice vyšla ve dvou vydáních, ale to první už v r. 1938 a druhé, které mám já, až v r. 1973. V rámci meziknihovní výpůjční služby si lze za rozdílný poplatek vypůjčit asi na měsíc knihu prakticky z kterékoliv knihovny v ČR:-)

34 Paříž-pro-pokročilé Paříž-pro-pokročilé | 23. prosince 2012 v 23:36 | Reagovat

[33]:Už jsem si to mezitím vygooglovala a zjistila jsem, že podle té knihy byl natočený i film, dokonce s Romy Schneider v hlavní roli. Pokud ji neseženu v knihovně, je k dostání v internetových antikvariátech :-)

35 Aleš Aleš | E-mail | 24. prosince 2012 v 0:10 | Reagovat

[34]:Prokrista, NE NE NE! Film je příšerný, to je parodie, Gabor to myslel úplně jinak, Romy Schneider je zjevem aristokratická manekýna, ale Anne-Claire je v autorově podání "prostá francouzská dívka z lidu", naštěstí jsem napřed četl knihu a pak teprve viděl film....co chcete od německé kinematografie:-)) Prosím, ignorujte film, po přečtení knihy pochopí každá žena:-) Seženete ji v knihovně, mají ji knihovny v Olomouci, Kolíně, Jičíně etc., Vaše knihovna Vám ji za mírný poplatek nechá poslat, věřte, že se to vyplatí, ta kniha je kouzelná i pro ty,kdo Paříž nikdy neviděli, natož pro fajnšmekry:-) Klidně ji mohu ofotit a někam uložit, autorská práva už budou nejspíš v tahu, ale klidně taky mohu jeden výtisk legálně prodat za symbolickou cenu, ta kniha totiž patří ke koloritu Paříže!

36 Yanekke Yanekke | E-mail | 13. ledna 2013 v 12:34 | Reagovat

Ahoj, co se týče Paříže, krásná je knížka Obnažená Paříž od Stephena Clarkea. Začátek se čte hůř, ale jinak to je krásný popis města ze všech možných úhlů. Není to taková sranda jako ty předešlé Clarkovy knížky, ale mě se to hrozně líbilo - už abych se do Paříže zase mohla podívat na všechny ty krásný místa :-)))

37 Paříž pro pokročilé Paříž pro pokročilé | 13. ledna 2013 v 15:47 | Reagovat

[36]: Souhlasím - četla jsem ji přes vánoce  a taky se mi líbila.

38 Aleš Aleš | E-mail | 9. února 2013 v 22:08 | Reagovat

Jak dopadl bohém Monpti v hotelu Riviera v ulici svatého Jakuba?

39 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 10. února 2013 v 22:34 | Reagovat

[38]: To bohužel zatím netuším, ani jednou jsem si v knihovně na něho ještě nevzpomněla. Snad příště... :-)

40 Martina Martina | E-mail | 12. května 2013 v 14:22 | Reagovat

Je opravdu rozdíl, když si v kavárně objednám café au lait nebo créme??? (Jak píše S.Clarke v Merde)

41 Paříž pro pokročilé Paříž pro pokročilé | 12. května 2013 v 20:48 | Reagovat

[40]: Martino, oficiálně je café au lait káva s mlékem, kdy by měli přinést kávu v šálku a mléko v konvičce zvlášť. Café crème (a pokud budete chtít vypadat pařížštěji, stačí objednat jen "un crème" :-)) je káva se smetanou a mělo by vypadat zhruba jako capuccino. Ve skutečnosti Vám ale můžou přinést v obou případech totéž - prostě velký šálek kávy s něčím bílým, kdy nepoznáte,  jestli je to mléko nebo smetana :-) Hodně záleží na kvalitě kavárny.

42 Paříž pro pokročilé Paříž pro pokročilé | 12. května 2013 v 20:49 | Reagovat

[38]: Aleši, tak už to vím :-)

43 Aleš Aleš | E-mail | 13. května 2013 v 12:16 | Reagovat

[41]: Gabor Vaszary tvrdí, že objednáte-li si v Paříži kávu hodně světlou, tak dvě lžičky mléka. Pak už můžete nanejvýš sklidit číšníkovo pohrdání: "Chcete zkrátka mléko?"  Faktem je, že café au lait mě nijak nenadchlo, zatímco jejich miniaturní espresso (bez mléka) rozhodně ano :-)

44 Aleš Aleš | E-mail | 13. května 2013 v 12:21 | Reagovat

[42]: Prima, možná vám ty předválečné lokality Paříže něco řekly i teď a budou vás inspirovat? Škoda jen, že se nemůžeme alespoň nadechnout i tehdejší atmosféry :-)

45 Paříž pro pokročilé Paříž pro pokročilé | 13. května 2013 v 14:13 | Reagovat

[44]: [44]: Problém je, že v 60. a 70. letech toho bylo zbořeno tolik, že se ty lokality špatně dohledávají :-(

46 Aleš Aleš | E-mail | 12. srpna 2013 v 13:40 | Reagovat

Jak dnes obstojí klasik Jan Neruda a jeho Pařížské obrázky? Vznikly z jeho pětitýdenního pařížského pobytu v r. 1863, údajně bydlel v Latinské čtvrti u jakési 80 leté paní Lacourové, přirozeně v malé podkrovní světničce, jak jinak! Průvodce po Paříži mu zřejmě dělal J.V. Frič. Velmi zajímavé a leckdy úsměvné počtení - klaka v pařížských divadlech, pařížské restaurace a kavárny, obchodníci, kostely, hřbitovy, dokonce i pařížský "polosvět", jen na ta WC básník taktně zapomněl, možná tenkrát Paříž neznala...
Zato Neruda v jedné další povídce Povaleč a dělník nezapomněl na vztah Paříže k Čechům. Cituji: "Pařížský flákač svým dalším přívlastkem bohém připravil nás Čechy o zázemí pojmenování národa a vůbec celé země, takže běžný Francouz nás nezná geograficky ani etnograficky. Pro něho je každý, kdo řekne Přijel jsem z Bohemie, pouhý bohemians, tedy flákač."  :-)
Tato povídka vyšla mimo jiné ve sbírce Žerty hravé i dravé a třeba ve zvukové podobě najdete tady: http://www.ulozto.cz/xMrfESZ/mluvene-slovo-j-neruda-zerty-hrave-i-drave-zip

47 Paříž pro pokročilé Paříž pro pokročilé | 12. srpna 2013 v 17:28 | Reagovat

[46]: Asi se musím stydět, ale tohle od Nerudy neznám a jdu to tedy hledat :-)

48 Aleš Aleš | E-mail | 10. září 2013 v 13:05 | Reagovat

A možná další neznámá.
Dva novináři, Dominique Lapierre a Larry Collins vydali v r. 1964 zajímavou knihu Hoří už Paříž? U nás vyšla v několika vydáních, má podtitul Historie osvobození Paříže a dočtete se tam mimo jiné i to, jak Hemingway s elánem sobě vlastním "osvobozoval" bar v Rambouillet :-)

49 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 10. září 2013 v 20:32 | Reagovat

[48]: Aleši, díky, znám! :-)

50 Aleš Aleš | E-mail | 11. září 2013 v 12:01 | Reagovat

Dobrá, tak snad raději Neřest a ctnost?
Nene, žádné veselé historky z veřejných domů, ale portréty z dějin korupce od francouzského právníka a historika Paula Lombarda. Není to přímo o Paříži, ale o francouzských antihrdinech - nadřazení hamižnosti a osobního prospěchu veřejnému zájmu, tedy téma aktuální už několik tisíc roků :-) Už jen ty názvy jednotlivých kapitol - Jacques Coeur, Richelieu, Fouquet, Mirabeau, Danton, Napoleonův klan, Clemenceau a další... Zvláštní a přitom čtivá kniha.

51 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 11. září 2013 v 21:07 | Reagovat

[50]:Neznám:-) Píšu si a seženu si to.

52 A. Kokinová A. Kokinová | E-mail | 14. října 2013 v 18:56 | Reagovat

Děláte báječné stránky! Vzpomínám si, že "literatura o Paříži" mě pěkně potrápila u státnice z franc. literatury. Dodnes si vybavuji, jak jsem blekotala o Zolovi, jeho Ventre de Paris a Au bonheur des dames ... ale dodnes se k těm knihám vracím a myslím, že k dnešnímu pochopení Paříže tahle četba patří. Díky, Emile!!

53 Paříž pro pokročilé Paříž pro pokročilé | 14. října 2013 v 23:35 | Reagovat

[52]: Děkuji za komentář, já jsem měla ve školních letech s  francouzskou literaturou 19. století ten problém, že jsem nebyla schopná si zapamatovat, který z těch velikánů co napsal :-)

54 Anonym Anonym | 26. ledna 2014 v 8:56 | Reagovat

Prosím kde se dá ta 3 kniha sehnat \, předem děkuji za odpověd :)

55 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 26. ledna 2014 v 12:35 | Reagovat

[54]:Jestli myslíte Metronome, tak ho kromě jakéhokoliv knihkupectví ve Francii mají i na francouzském Amazonu
http://www.amazon.fr/M%C3%A9tronome-Lhistoire-France-rythme-parisien/dp/2749910110/ref=sr_1_4?ie=UTF8&qid=1390736057&sr=8-4&keywords=metronome
Dá se taky vypůjčit v knihovně Francouzského institutu ve Štěpánské.

56 Aleš Aleš | E-mail | 28. března 2014 v 23:15 | Reagovat

MUŽI TO RÁDI OBLÉ.
Francouzský lékař Pierre Dukan sice bydlí v centru Paříže, kde 30 roků naslouchá frustrovaným ženám, ale v lásce ho určitě nemají především pařížské modelky - neboli (vyholené) věšáky na šaty z pestrých magacínů...
Provokativní, ale bohužel i pravdivá kniha nejen pro zamindrákované ženy.
Příjemně mě překvapilo, že spolu s Pierre Dukanem jsme na světě už nejméně dva muži, kteří nadevše milují ženskost! Inu, stáří se hlásí....

57 Paříž-pro-pokročilé Paříž-pro-pokročilé | 29. března 2014 v 21:56 | Reagovat

[56]: Dekuji, opet neznam a pisu si. Jen mit dost casu na cteni!

58 coquine coquine | E-mail | 30. června 2014 v 9:43 | Reagovat

Sešly se mi 2 knihy Metronome od L. Deutsche. Pokud máte zájem, mohu přenechat.

[54]:

[54]:

59 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 30. června 2014 v 15:52 | Reagovat

[58]: Děkuji za zveřejnění nabídky, bohužel zrovna návštěvník 54, kterému je určená, přispěl anonymně, takže jeho adresu nemůžu dohledat, ale třeba sem přijde nebo se bude Vaše nabídka hodit někomu jinému.

60 Aleš Aleš | E-mail | 21. října 2014 v 0:21 | Reagovat

Není to tak docela o Paříži, i když Ernest Hemingway k ní už tak nějak bytostně patří:-)
John Hemingway: Hemingwayové. Docela drsná kniha, kterou jsem otevřel s nedůvěrou, i když pak mě dostala.
Přesto jsem ji možná neměl číst, ale stalo se:-)

61 Paříž-pro-pokročilé Paříž-pro-pokročilé | 21. října 2014 v 23:10 | Reagovat

[60]: Děkuji, neznám a píšu si!

62 Aleš Aleš | E-mail | 29. ledna 2015 v 22:39 | Reagovat

Lenosti... buď pozdravena! Francouzka Corinne Maierová napsala tzv. mezinárodní bestseller o poměrech nejen ve francouzských firmách, kvůli kterému málem přišla o práci, i když tato kniha byla přeložena už do několika desítek jazyků, protože její aktuální téma překračuje veškeré hranice.
Kdo někdy pracoval nebo snad ještě pracuje v nějaké (velké) firmě, tak si při čtení této kacířské knihy možná popláče smíchem, možná ideologickým vztekem:-)

63 Aleš Aleš | E-mail | 22. října 2015 v 15:21 | Reagovat

BASSERMANN,L. Nejstarší řemeslo-kulturní dějiny prostituce. Praha:Mladá fronta,1993

Velmi zajímavá kniha napsaná čtivou, ale solidní formou, ve které se lze hodně dočíst i o dávných poměrech v samotné Paříži už nejméně od dob Ludvíka IX. Např. v r. 1840 napočítali v Paříži dvě stě bordelů a Palais Royal byl nejfrekventovanějším rajónem prostitutek, zatímco ostrovu Cité se kupodivu vyhýbaly...
I tohle patří k Paříži:-)

64 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 22. října 2015 v 21:01 | Reagovat

[63]: Děkuji za tip, neznám! A ano, podloubí v Palais Royal je tím známé.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama