Rue Campagne-Première

16. července 2011 v 22:00 |  14. obvod
Někdy ve dvacátých letech 20. století umělci, hlavně ti skutečně chudí, postupně začali odcházet z Montmartru, který se stával čím dál více známějším a tím i dražším, a hledali nové a levnější možnosti k bydlení a tvoření. Našli ho v nově přetvářeném 14. obvodu, kde mezi boulevardem Montparnasse a jižní hranicí města rostly společně s běžnou výstavbou i umělecké kolonie. Jednou z nich bylo i okolí ulice Campagne-Première.

Nejznámější budovou v ulici, ležící u severovýchodního cípu hřbitova Montparnasse, je dům číslo 31. Byl postaven v secesně-konstruktivistickém stylu v roce 1911 podle tehdy vznikající módy bydlení, spojeného s ateliérem. Byty jsou zde většinou mezonetové a ateliér prostupuje oběma patry.

Fasáda domu je pokryta žluto-hnědými keramickými kachlemi a její tvůrce získal ocenění v soutěži města Paříže o nejkrásnější fasádu.



Hned vedle tohoto domu najdeme další památku umělecké Paříže. Hotel Istria byl ve 20. a 30. letech 20. století centrem společenského života na Montparnassu. Bydleli zde nejen malíři, ale hlavně spisovatelé, z nichž mnozí byli ruští přistěhovalci. Louis Aragon se tady seznámil se svojí múzou a později manželkou Elsou Trioletovou, která ho nakazila virem komunismu a způsobila tak rozšíření této tehdy módní levicové vlny mezi některé další francouzské umělce té doby.

Ti všichni tady bydleli. Někteří z nich poté, co dosáhli úspěchu uměleckého a hlavně finančního, se později přestěhovali právě do vedlejšího domu č. 31.



V ulici najdeme mnoho galerií, kaváren, restaurací i toto malé knihkupectví

Restaurace U rozčilené matky je druhou restaurací stejného majitele. Ta první a proslulejší s názvem U klidného otce, leží v blízkosti Les Halles.





Uprostřed ulice u čísla 17 najdeme úzkou pasáž, vedoucí do hloubi bloku. Kdysi v ní bydlel sochař Alberto Giacometti nebo malíř Vasili Kandinski.



Lemují ji jak malé domečky s ateliérem na střeše...



... tak třeba i tato zvláštní dřevěná budova, která dříve bývala ateliérem a dnes slouží jako tělocvična jógy.



Reliéf nad vstupními dveřmi jednoho z domů


To nejzajímavější na nás ovšem čeká za širokými vraty domu číslo 9. Ve dvoře uvidíme vysokou budovu, postavenou na přelomu 19. a 20. století z materiálu, pocházejícího ze Světové výstavy v roce 1889. Ateliérů je kolem stovky a bydleli v nich známí i neznámí umělci té doby, například Giorgio de Chirico, Othon Friesz, Amedeo Modigliani, docházel sem i Picasso, Soutine a básníci Rimbaud nebo Ital Ungaretti.
V domě dodnes bydlí mnoho umělců, především malířů a spisovatelů.
Dům bývá přes den otevřen, domovnice je velmi vstřícná a pokud jí pochválíte všudypřítomnou zeleň, o kterou pečuje, získáte si ji tak, že vám podrobně vypoví historii i současnost domu.








Tip pro milovníky Belmonda: ve filmu U konce s dechem zemře Jean-Paul Belmondo právě v této ulici před domem číslo 11.

Jak se tam dostat: Metro Raspail

 


Komentáře

1 Elisa Elisa | E-mail | Web | 19. července 2011 v 22:32 | Reagovat

Cou cou Hanna!
Les détails de chacune de tes photos sont magnifiques. Je re-découvre Paris à travers ton blog.
Merci
Amitiés
Elisa

2 pariz-pro-pokrocile pariz-pro-pokrocile | 19. července 2011 v 22:40 | Reagovat

Merci, Elisa, tu connaissais déjà la rue? Elle vaut vraiment la peine d´etre visitée! Mais aujourd´hui ce sont tes photos des glaciers qui m´ont laissées la bouche bée. Elles sont magnifiques!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama