Bernard Buffet na Montmartru / Bernard Buffet à Montmartre

Sobota v 12:00 |  Muzea a galerie
Bernard Buffet je jeden z mála francouzských malířů, který se narodil přímo na Montmartru. Přestože letos není žádné jeho výročí (narodil se v roce 1928 a zemřel v roce 1999), v Paříži se momentálně konají rovnou dvě jeho výstavy - ta hlavní v Muzeu moderního umění, které má ve sbírkách velkou kolekci jeho děl, ta o něco menší, ale pořád ještě dost bohatá, v Musée de Montmartre. To nám nabízí nejen průřez jeho tvorbou do samých začátků až do posledních let, uspořádaný podle námětů, které maloval, ale také spoustu fotografií a dokumentů z jeho života.
Právě na tuto druhou výstavu s názvem Intimement (Intimně) se dnes spolu podíváme.









Bernard Buffet maloval širokou škálu témat - od portrétů a figur přes zátiší, květiny, krajiny a město (hlavně Paříž), náboženské motivy, až po návrhy divadelních dekorací a ilustrace knih.









Pokročilí znalci Paříže určitě poznají nahoře růžový domek na rohu rue Abrevoir, dole Moulin de la Galette a úplně dole place des Vosges









Z výstavy v Muzeu moderního umění zatím jen fotografie plakátu jako pozvánka, kdybyste se tam chtěli vypravit. Na obsah dojde jindy.



Výstava je v Musée de Montmartre umístěná v nově zrekonstruované budově, jejíž součástí je i byt s ateliérem, v němž žila modelka a malířka Susanne Valadon a její syn Maurice Utrillo. Od loňského otevření ateliéru jsem tady byla tolikrát, že bych si tady už mohla nechat bačkory (a možná i kartáček na zuby). Celé muzeum, včetně původní staré budovy se stálou expozicí o montmartreské bohémě, je pro mě srdeční záležitost, stejně jako tři Renoirovy zahrady, uprostřed kterých budovy stojí, a také poslední montmartreský vinohrad, se kterým sousedí.























Výstava je otevřená do 3. března 2017, expozice v Muzeu moderního umění do 26. února 2017.


Musée de Montmartre
18. obvod, 12 rue Cortot

Otevřeno denně 10 - 18 hod (v letní sezóně do 19 hod)
Vstupné 11 eur (platí do všech prostor muzea)




Jak se tam dostat: metro Lamarck Caulaincourt (linka 12)


 

V Lucemburské zahradě... / Dans le jardin du Luxembourg...

Čtvrtek v 12:00 |  5. obvod
... jsem byla přesně před měsícem, 31. října. Na rozdíl od svých letošních předchozích pobytů v Paříži jsem na přelomu října a listopadu natrefila na krásné počasí; za celou dobu pršelo jen jeden den a jinak jsem měla to pravé podzimní počasí babího léta. To se, samozřejmě, odrazilo i na návštěvnosti tohoto možná nejznámějšího a nejoblíbenějšího parku na levém břehu. To odpoledne tady byla hlava na hlavě a kolem centrálního bazénu a na okolních terasách se horko těžko hledaly volné židličky. Našli jsme je až kousek stranou, v záplavě barevného listí mezi stromy směrem k rue Vaugirard.
V těch davech lidí nechyběl vůbec nikdo z těch, kdo tvoří obvyklý kolorit zahrady - ani ti, kdo se v podzimním slunci jen tak ospale vyhřívají na slunci, ani zamilované dvojice ve skrytých koutech terasy, ani půjčovna malých plachetnic, u které stála fronta natěšených dětí s rodiči, kteří potom dělali všechno pro to, aby jim děti při pouštění loděk nespadly do vody. Na svém místě byli i tenisté na blízkých kurtech, šachisté, kteří houfně obsadili stolky se šachovnicemi, a dokonce nechyběl ani malíř se svým stojanem přímo uprostřed záhonu. Zkrátka přesně takové to pravé odpoledne, jaké v "Luco" mají všichni rádi.













Opravdu bylo 31. října, i když se to tak podle této paní zrovna nezdá






























Toho frajera s cigárem jsem tady viděla už víckrát a sledovat ho při hře je zážitek. Táhne okamžitě a bez zaváhání, okamžitě prudkým úderem spustí šachové hodiny a spíš než jako šachista má pohyby hráče mariáše. Že vyhraje každou partii, to je asi zbytečné dodávat.
Na rozdíl od něj si dvě ruské dámy u vedlejší šachovnice dávaly pořádně na čas.







Dnes už je v Paříži stejně ošklivě jako v Praze a na to hezké skoro letní odpoledne můžu už jenom vzpomínat - a hlavně si zas pár měsíců počkat.




Podzim v zahradě Musée Rodin / L'automne dans le jardin du Musée Rodin

27. listopadu 2016 v 12:00 |  Muzea a galerie
Ti, kdo sledují blog i na Facebooku, už pár fotek ze zahrady Rodinova muzea viděli. Dnes se podíváme na další, kterými chci toto svoje oblíbené muzeum připomenout. Zároveň to může být tip pro ty, kdo až zas tak moc muzea nemusí, ale přece jen něco vidět chtějí. Navíc tato zahrada za to opravdu stojí. V mimořádně romantickém prostředí jsou tady rozmístěny ty nejdůležitější Rodinovy sochy, které si tak můžete prohlédnout třeba jen při návštěvě kavárny, která je taky součástí zahrady. Pokud se přitom trefíte do slunečného podzimního všedního dne, kdy jste v zahradě skoro sami, bude to určitě jeden z nejpříjemnějších pařížských zážitků.



Rodinovo muzeum sídlí v rokokovém paláci Biron z roku 1732, ve kterém se od jeho postavení bohatým finančníkem de Moras vystřídala celá řada dalších majitelů. Od roku 1820 zde sídlila náboženská společnost Srdce Ježíšova, která tady zřídila vzdělávací ústav pro dívky. Společnost byla v roce 1904 rozpuštěna a musela dům opustit. Do uvolněných prostor se nastěhovali umělci - bydlel zde například spisovatel Jean Cocteau, malíř Henri Matisse, tanečnice Isadora Duncanová nebo spisovatel Reiner Maria Rilke, díky kterému toto místo objevil i Auguste Rodin. Ten se se svým ateliérem nastěhoval do přízemních prostor s východem na terasu a později, když se kvůli plánovanému prodeji paláce všichni ostatní odstěhovali, zůstal zde sám. Odmítl dům opustit a nabídl státu, že mu odkáže celou svoji pozůstalost a sbírky, pokud palác odkoupí a zřídí v něm jeho muzeum. To se nakonec stalo a muzeum bylo otevřeno už v roce 1919, dva roky po sochařově smrti.



Zahrada je rozdělena na dvě části - v té přední jsou rozmístěna ta nejslavnější díla jako Myslitel, Brána pekel nebo Občané z Calais, v té větší zadní najdeme kromě dalších slavných děl i některé sochařské studie. Dohromady nám zahrada dá kompletní přehled o Rodinově práci.



Brána pekel



Občané z Calais



Hlavní průčelí



Zahradní průčelí



Jak nám potvrdí indiskrétní pohled oknem, některá z děl v muzeu najdeme v několikaterém provedení - jednak jako sádrovou studii uvnitř budovy, jednak jako bronzovou sochu uprostřed zahrady a občas ještě jako součást sousoší.






Zahrada je ovšem zajímavá i sama o sobě pro svoji úpravu a výhledy na okolní památky













V hlavní budově jsou vystaveny stálé sbírky, zatimco v bývalé kapli probíhají pravidelné krátkodobé výstavy. Ta současná, která trvá až do 22. ledna 2017, se týká Rodinova pojetí pekla a je inspirována, samozřejmě, jeho monumentální Branou pekel, odkazující na Danta a jeho Božskou komedii.


Musée Rodin
7. obvod, 77 rue de Varenne

Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 17,45 hod
Vstupné 10 eur, pouze do zahrady 4 eur
Do 18 let vstup zdarma do všech prostor, do 25 let jen do stálých sbírek a zahrady
Od října do března zdarma první neděli v měsíci pro všechny



Jak se tam dostat: metro Varenne

Další články


Kam dál

Reklama