Půvab rue du Cardinal Lemoine - Le charme de la rue du Cardinal Lemoine

18. července 2014 v 12:00 |  5. obvod
Rue du Cardinal Lemoine se odráží od nábřeží Seiny, překračuje boulevard Saint-Germain a stoupá napříč Latinskou čtvrtí nahoru směrem k Panthéonu. Těsně před ním si to rozmyslí, vyšle k němu doprava rue Clovis a sama zabočí vlevo, aby skončila na roztomilém náměstíčku place de la Contrescarpe. Ulice je po celé své délce plná přísných a vysokých starých domů, za jejichž mohutnými vraty se často skrývají malebné dvory a zahrady. My se podíváme na tři z nich v horní části ulice.






Do prvního z domů se vchází zdobnou modrou mříží přes dvorek plný květin, s modrými okny proskleného domovnického domku. Dovnitř se nedostaneme, ale alespoň si tu krásu můžeme prohlédnout zvenku přes mříž.






Hned na vedlejším domě upoutá nadšeného čtenáře pamětní deska, která upozorňuje na to, že zde žil u svého přítele Valery Larbauda spisovatel James Joyce, který zde dokončil svůj román Odysseus. Vedle desky uvidíme za mřížovou bránou vysokou kamennou zeď a podél ní úzkou silničku, vedoucí někam do hloubi vnitrobloku. Nenecháme si přece ujít příležitost podívat se do míst, kde bydlel slavný spisovatel a tak chvilku počkáme, jestli někdo nebude vycházet. Za chvíli se brána sama otvírá, vyjíždí auto a my se můžeme vydat dovnitř. Projdeme pod tepaným obloukem a ocitneme se na malém nádvoří, lemovaném z jedné strany vysokými činžáky a z druhé nízkými pavilóny. Všechno je obklopeno desítkami květináčů a nechybí ani malebná zákoutí s židličkami a bicykly. Kde přesně tady James Joyce bydlel nezjistíme, ale nic to neubírá na půvabu tohoto místa.
























Pokud byste se vydali dovnitř a při odchodu zjistili, že je brána zavřená a není u ní tlačítko na otvírání, nepropadejte panice. Na dvoře parkuje spousta aut a každou chvíli některé z nich vyjíždí nebo vjíždí. Kdyby ne, v každém případě najdete tlačítko nahoře na dvoře po pravé straně.



Zatímco první dva vchody, které jsme zatím viděli, jsou chráněny mřížemi, do toho třetího vedou doširoka otevřená vrata. Uvnitř se totiž v malebné zahradě skrývá hotel, který tak vítá své hosty. My jimi sice nejsme, ale podívat se dovnitř můžeme.
















Je to až neuvěřitelné, jak v Paříži na každém rohu najdeme malebná zákoutí, dvorky a zahrady jako vystřižené z romantických časopisů. Jen mít dost času na jejich objevování.

Pokud jde o nedaleký Panthéon, kterému jsme se obloukem vyhnuli, ten teď prochází náročnou rekonstrukcí, která má trvat deset let. Jeho kupole, která přišla na řadu jako první, byla ještě nedávno pokrytá obyčejným lešením. Pařížská radnice odmítla všechny lukrativní nabídky na umístění reklamy (dát reklamu na místo, kde je pohřbená elita národa, by bylo asi přes čáru, i když na jiných památkách se nijak nežinýrují) a svěřila slavnou stavbu umělci, který se podepisuje jen JR, který pokryl lešení na kupoli i interiér fotografiemi 4000 anonymních obličejů. Vypadá to nečekaně dobře a zajímavě.



Venkovní část výstavy, která bude trvat do 5. října 2014, vidíte nahoře, interiér je k vidění TADY.


5. obvod, 69 - 71 - 73 rue du Cardinal Lemoine
Panthéon leží hned za rohem na place du Panthéon





 


Vojenská přehlídka 14. července - Le défilé militaire du 14 juillet

16. července 2014 v 12:00 |  Události
Minule jsme tady viděli letadla, která tradičně zahajují vojenskou přehlídku na Champs Elysées při příležitosti francouzského státního svátku. Letos to bylo slavnostnější ještě o to, že současně s výročím Francouzské revoluce slavila Francie i 100. výročí zahájení 1. světové války.
Letos jsem tam sice nebyla, ale mám tady ještě další fotografie z loňska, kdy jsem obcházela zezadu Vítězný oblouk, kde se šikovaly jednotlivé jednotky před nástupem na přehlídku. Neuvidíte na nich vyrovnané řady vojáků na Champs Elysées, ale spíš přípravu na přehlídku a čekání.















Vojáci tam čekali docela dlouho a celou tu dobu byli ti, kteří nestáli za zátarasy, obklopení lidmi, kteří se jich se zájmem vyptávali na spoustu podrobností. Nebyli to jen tatínci s malými kluky, zvědavými na zbraně, ale v podstatě všechny věkové skupiny. A to nemluvím o tom, že po vojenské přehlídce se tradičně v jednotlivých čtvrtích konají setkání a besedy vojáků s občany. Myslím, že to napomáhá dobrému vztahu lidí k vojákům a úctě a respektu k nim. Nedovedu si představit, že by ve Francii byl někdo schopný psát o vojácích podobné dehonestující kecy, jako jsme četli zrovna minulý týden u nás. Oni jsou na svoje vojáky, ale i na hasiče (kteří ve Francii patří pod vojsko), opravdu hrdí.









Zajímavé je taky to množství uniforem, které francouzské vojsko má. Nejsem sice zrovna odborník na české uniformy, třeba je má i naše armáda tak pestré, ale tady mě to hned uhodilo do očí. Akorát mi připadají zvláštní ty hedvábné šátečky k uniformě.










A ještě něco na závěr pro pány. Tahle mladá a hezká policistka tam sama řídila veškerý pohyb lidí, kterých tam za obloukem korzovala spousta.



Letecká přehlídka 14. července - Le défilé aérien du 14 juillet

14. července 2014 v 12:00 |  Události
Když se 14. července rozhodnete v Paříži podívat na vojenskou přehlídku, která se koná k výročí Francouzské revoluce, netlačte se v davu podél Champs Elysées. Já už to taky nikdy (nikdy, nikdy!) neudělám. Moc tam toho neuvidíte, protože se do přední řady neprobojujete, a navíc se na vás budou všichni odporně mačkat. Zkuste to z obrácené strany - ty šiky vojáků přece musí odněkud přijít, ne? Když se vydáte za Vítězný oblouk do horní části avenue de la Grande Armée a dalších přilehlých ulic, uvidíte všechno tak zblízka, že byste si na vojáky mohli i sáhnout (a někteří to i dělají). Ne že by tam nebylo moc lidí - ale s tlačenicí na Champs Elysées se to nedá srovnat.






Až k Vítěznému oblouku se samozřejmě nedostanete, ale zátarasy jsou docela blízko a konvoje vojenské techniky vyjíždějí z těch paprskových ulic za ním. Tam je šance si prohlédnout techniku a vyfotit se s ní nebo i s vojáky. Děti jsou z toho obvykle paf.












Za obloukem máte taky jedinečnou šanci vidět přímo nad sebou letadla, která přehlídku zahajují, což se na Champs Elysées nepodaří. Tady se stačí na začátku avenue de la Grande Armée postavit zády k Vítěznému oblouku, zaostřit směrem k la Défense a čekat.



První stíhačky, které přehlídku zahajují, nejsou nejdříve vidět, ale z dálky se od nich začne na obloze rozvinovat trikolóra. (Pokud měříte metr pětašedesát, můžete vzít jed na to, že to je ten pravý okamžik, kdy vám někdo před objektiv strčí ruku s mobilem nebo se před vás nacpe dvoumetrový dlouhán.)



Tohle jsem chtěla vidět na vlastní oči a tohle je ten důvod, proč jsem sem šla



Ještě se za nimi můžete ohlédnout k Vítěznému oblouku, ale pak už to jde ráz na ráz a v pomalu se rozplývajícím barevném kouři začnou nalétávat další letadla. Máte je tak nízko nad hlavou, že jim vidíte všechny detaily ocelových bříšek.















Doufám, že nepředpokládáte, že budu sypat z rukávu, jak se všechny ty stíhačky, tryskáče a bombardéry jmenují. Nemám o tom nejmenší ponětí, ale zaujalo mě tohle letadlo s terčem. Neví někdo, co to je a proč to tam má?




Pokud zkrátka chcete vidět dobře letadla a také nějakou vojenskou techniku a vojáky a nehodláte se tlačit ve vedru mezi lidmi, za Vítězným obloukem je to nejlepší místo. Lepší už by bylo jen nahoře na oblouku, ale tam se běžný smrtelník v tento den nedostane.






Další články



Kam dál