Nejlepší "hanami" v Paříži / Le meilleur "hanami" de Paris

1. dubna 2018 v 12:00 |  Různé
Výraz "hanami" používají Japonci k pojmenování svého obdivování rozkvetlých jarních stromů. Jakmile v časném jaru rozkvetou sakury, Japonci se k nim houfně vydávají, postávají u nich, fotí se a dívají se, v lepším případě si rozprostřou piknikové deky a tráví pod stromy celý den. Je to tradiční rituál, na který se připravují a dlouho dopředu se těší.
My nemusíme jezdit ani do Japonska, protože něco podobného v menší míře můžeme zažít i v Paříži. I tam jsou s nástupem jara parky v obležení. Když přijde krásný víkend, pod rozkvetlými stromy není téměř k hnutí. Růžové a bílé sakury, ale i jiné druhy rozkvetlých stromů a květin, můžeme obdivovat dokonce i přímo v centru.
V Paříži přichází jaro obvykle dřív než u nás a i když je letos oproti normálu opožděné, přesto tam můžete první etapu rozkvetlých stromů, těch časnějších, zastihnout už teď. Druhá vlna přichází v druhé polovině dubna s tou pravou explozí růžových sakur i fialových a bílých vistárií.




Místo, kde i letos stromy začaly rozkvétat už na konci února v té největší zimě, je nádvoří Petit Palais. Banánovníky a araukárie, které tam také tradičně rostou, mráz nepřežily, ale sakury už byly obalené prvními růžovými kvítky. Pokud jedete do Paříže až v dubnu, možná je ještě zastihnete, pokud ne, nevadí, o něco později zrovna před hlavním vchodem do Petit Palais rozkvétají další stromy, tentokrát bíle.








Tím nejturističtějším místem, kde si můžeme vyfotit rozkvetlé stromy s Eiffelovkou, jsou Martova pole. Kvete tady skoro všechno - magnólie, sakury, třešně i zlatý déšť. Já vím, je to kýč, ale stejně nikdo neodolá a fotí a fotí.








Hezký výhled na Eiffelovku, překrytou květy, je také z vedlejšího muzea mimoevropských kultur Musée du quai Branly




Pro toho, kdo je na pravém břehu, bude možná pro pařížské hanami nejblíž park Monceau. I tady se dá kochat v jakémkoliv období - už začátkem března začínají kvést magnólie a pak to jde jedno za druhým, i s narcisy, petrklíči a tulipány. Nezapomeňte obejít park i z vnější strany, zahrady okolních paláců taky bohatě kvetou a v kontrastu s architekturou je to skvělý zážitek.











Jedním z mých nejoblíbenějších míst v Paříži, kde navíc příroda vůbec neváhá vytáhnout všechny svoje zbraně už koncem února, je zahrada Královského paláce (Jardin du Palais Royal). Začíná to magnóliemi a hned potom se rozevřou sakury a koberce narcisů, hyacintů a tulipánů. Pokud jste v Paříži nebo jedete v příštích dnech, neváhejte, už to tam takhle kvete.







Pravděpodobně tím nejfotografovanějším místem na jaře je parčík na nábřeží vedle Notre-Dame. Všichni jste asi viděli fotky věží katedrály, vykukující mezi záplavou růžových lístků. Na ty je potřeba počkat si až do poloviny dubna (letos možná ještě o něco později), ale stojí to za to.








No a kdo tam bude dřív, když sakury ještě nepokvetou, nemusí litovat, stačí když obejde katedrálu až dozadu, tam, kde za kněžištěm kvetou magnólie.





Jen o kousek dál po nábřeží leží malý parčík Jardin Marie Trintignant. O nešťastné zavražděné herečce, po níž je parčík pojmenovaný (jejíhož vraha, kdysi slavného zpěváka, nedávno pustili z vězení) jsem tady už jednou psala. Myslím, že by se jí tady na jaře líbilo.



Vedle parčíku leží jeden z mála zachovaných středověkých paláců, dřív sídlo biskupa ze Sens, dnes knihovna Forney



Další tragický osud nám připomíná park, který dřív býval zahradou paláce, v němž dnes sídlí židovské muzeum. Jardin Anne Frank je schovaný ve vnitrobloku a kdo o něm neví, nenajde ho (stačí odbočit u čísla 24 v rue Beaubourg do úzké uličky impasse Berthaud). Pokud budete v Paříži s malými dětmi, může se vám hodit, že právě pod sakurami leží dětské hřiště.








U vchodu do zahrady najdete kromě záhonu žlutých narcisů také kaštan, u kterého vám tabulka vysvělí, že jde o strom, vypěstovaný z kaštanu, krerý rostl v zahradě amsterdamského domu, v němž se Anna Franková se svou rodinou schovávala. Ve svém deníku píše o tom, jak z úkrytu kaštan pozorovala. Strom bohužel před několika lety při bouřce padl, ale z jeho výhonku se podařilo vypěstovat tohoto pokračovatele.



Dalších míst, kde se na jaře dají pozorovat kvetoucí sakury, je v Paříži skutečně hodně. Těm, kdo už znají centrum, a chtěli by se podívat dál, můžu zrovna v této době doporučit rozkvetlý park u zámku v Sceaux kousek jižně od města, nebo, když zůstaneme v Paříži, park Montsouris na jejím jižním okraji. Nebo taky park Buttes-Chaumont, který je se svým kopcovitým terénem ideální na pozorování nejen rozkvetlých stromů, ale vlastně celé okolní krajiny (ale těch lidí, co tam v hezkém počasí bývá!).







Z parku Buttes-Chaumont je to pár stovek metrů do malé čtvrti la Mouzaïa, spleti úzkých uliček s malými domky a zahrádkami. Ty kvetou tak divoce, že ta krása přepadá až na ulici.









Kdybyste se mě ptali, kde jsem já osobně v Paříži viděla nejkrásněji kvetoucí sakury, tak odpověď je jednoduchá. Bylo to loni v dubnu na hřbitově v Thiais jižně od Paříže, kam jede tramvaj T7. Je to daleko, hřbitov je obrovský a známých hrobů je tam poskrovnu, ale ta alej růžových sakur, ta mě dostala.







A ještě úplně nakonec vám všem chci popřát hezké Velikonoce. Kdybych mohla, rozdala bych vám třeba tato krajková čokoládová vajíčka z cukrárny v rue Mouffetard, kde jsem je fotila právě před rokem.










 

Na nádvoří Mincovny / Dans la cour de la Monnaie

28. března 2018 v 13:26 |  6. obvod
O pařížské mincovně jsem psala už jednou TADY, při příležitosti výstavy, kterou jsem navštívila před dvěma lety. Tehdy byla pro veřejnost otevřená jen hlavní budova, zatímco zadní trakty a nádvoří byly v rekonstrukci. Ta byla dokončena na podzim loňského roku a celý areál byl zpřístupněn. K vidění je tady toho hodně - ať už jde o výstavní prostory v hlavní budově (otevřené jen v době konání krátkodobých výstav), stálé expozice mincí a mincovnictví, dílny se zařízením na výrobu mincí, nebo pět nádvoří, která celý komplex dotvářejí.



Tím hlavním je čestné nádvoří, na kterém najdeme vystavenou barevnou sochu Nana-Maison od francouzské sochařky Niki de Saint-Phalle. Maison znamená dům a vzhledem k tomu, že je socha dutá a v zadní straně má vchod, dá se interpretovat jako domeček.
Nádvoří je na svoji dobu nezvykle orientované kolmo k nábřeží (byl to první palác s touto orientací), odkud nabízí perspektivu pohledu na novoklasicistní budovy, navržené v roce 1773. Nádvoří má tvar podkovy, v zaoblené části je mezi čtyřmi dórskými sloupy umístěný vchod do bývalé razírny mincí. Ve výklencích mezi sloupy jsou umístěny bysty čtyř francouzských králů - Jindřicha II., Ludvíka XIII., Ludvíka IV. a Ludvíka V. Na frontonu jsou umístěny plastiky alegorií Mincovní poctivosti a Hojnosti bohatství, společně s královským znakem. Zajímavé je to, že budovy nejsou původní, byly postaveny jako repliky poté, co byla mincovna vypálená komunardy v roce 1871.
Hlavní budova s dlouhou fasádou směrem k řece sloužila dřív pro administrativní účely a bydlení, později bylo v části prostor vybudováno muzeum mincí. Po rekonstrukci je tato část věnována výhradně výstavám a společenským akcím, v druhé polovině potom sídlí luxusní tříhvězdičková resturace Guy Savoy.
Ve dvorních křídlech byly umístěny razicí dílny a slévárny cenných kovů. Ty byly při rekonstrukci zrenovovány (skutečná mincovna, ve které stát razí peníze, byla přestěhována už v 70. letech minulého století do Pessac u Bordeaux) a i se zařízením si je dnes můžeme prohlédnout. Současně tady bylo vytvořeno nové stálé muzeum mincí a medailí.
Upřímně řečeno, nedokážu říct, jak moc je mincovní muzeum a dílny pro běžného návštěvníka zajímavé, nebyla jsem tam zatím, minule jsem si nebyla tak úplně jistá, jestli tam vůbec chci jít, ale někdy na ně nakonec taky dojde.












Kolem nádvoří obíhá chodba, ze které se vchází do jednotlivých místností. Chodby jsou přístupné a můžete v nich podle libosti bloudit. Stejně tak vás nechají nakouknout i do vestibulu hlavní budovy - to v případě, že se v ní nekoná žádná výstava, jako je tomu právě teď. Pokud se zde koná výstava, máte k dobru k prohlídce ještě celé první patro (to můžete vidět v tom odkazu hned v prvním řádku).











Mezi budovami jsou volně zpřístupněna další čtyři malá nádvoří. Na jednom z nich je vystaveno další současné umělecké dílo, které z tepaného železa ve tvaru čajové konvičky vytvořila portugalsko-francouzská umělkyně Joana Vasconcelos. I tady se jedná o určitý domeček nebo altánek - konvička má dvířka, uvnitř sedátka a můžete tak okolní dvůr pozorovat i z této nezvyklé perspektivy.











V rohu tohoto nádvoří stojí sluneční hodiny z roku 1777, které současně vyměřují i pařížský poledník. To je trochu překvapivé, protože ten oficiálně probíhá o pár desítek metrů dál, až za Francouzskou akademií.



Další z dvorů, který dřív sloužíval k ubytování stráží, které Mincovnu hlídaly. Dnes jsou tady kanceláře.



Ze dvora, kerému se přezdívá "Zlatý", se dřív vstupovalo do dílen a slévárny zlata. Dnes jsou tu vstupy jak do muzea s mincemi a medailemi, tak do dílen. Kromě toho tady najdete i malý obchůdek s pamětními medailemi a mincemi. V současné době tady prodávají limitovanu sérii eurových mincí s Mickey Mousem.







Z nádvoří s čajovou konvičkou se dostaneme také do muzejní kavárny




Krátká boční strana Mincovny s pohledem na nábřeží. Hned vedle Mincovny ústí nejstarší pařížský most pont Neuf.


Každou neděli v 17 hodin se koná komentovaná prohlídka všech prostor. Pokud ji zkombinujete i s muzeem a krátkodobou výstavou, stojí 16 eur.
Vstupné jen do muzea (tj. mince+dílny) je 10 eur, pokud k tomu přidáte i krátkodobou výstavu, tak 14 eur.


Kdo by se chtěl do Mincovny podívat aspoň virtuálně, tak dvory a hlavní budovu najde TADY a TADY.


La Monnaie de Paris
6. obvod, 11 quai Conti
otevřeno denně od 11 do 19 hod, ve středu do 21 hod
https://www.monnaiedeparis.fr/fr













Kostel sv. Ignáce / Église de Saint-Ignace

20. března 2018 v 13:00 |  6. obvod
K fungování blogu jsem minule zapomněla dodat, že přidávání nových příspěvků je z velké části omezeno také špatným fungováním celého systému blog.cz, se kterým to jde v posledních měsících s kopce. Největší problém je s nahráváním fotek a protože se od srpna loňského roku správci nepodařilo chybu opravit, došla mi definitivně trpělivost. Blog přesunu jinam, jen na to musím najít dostatek času. Do té doby budou nějaké nové články ještě i tady, ale pokud byste chtěli sledovat nové fotografie Paříže, nezapomeňte na facebookový účet Mon Paris, nebo nově i můj Instagram, kde najdete fotky nejen z Paříže, ale i z Prahy a jiných míst. Oba účty jsou veřejné, takže mě můžete sledovat i bez vlastního účtu na obou sociálních sítích, a můžete mi přes ně i psát.

Dnes se podíváme na jedno místo uprostřed rušné obchodní čtvrti, jen pár desítek metrů od luxusního obchodního domu Bon Marché. Už jsme zvyklí, že nás v Paříži čekají překvapení na každém rohu, ale přesto nás asi trochu překvapí, že tady ve vnitrobloku za průchodem kolem obchodů nepěkného domu ze 70. let minulého století objevíme vysokou loď novogotického kostela, který svítí nedávno renovovaným interiérem.



Kostel byl postaven v roce 1855 a jak napovídá už jeho zasvěcení, spravují ho pařížští jezuité. Je ostatně součástí jezuitské teologické a filosofické fakulty, která sídlí hned ve vedlejším vchodu.
Novogotická klenba je podpírána dvěma řadami pilířů, oddělujících po každé straně řadu bočních kaplí, které lemují kolem dokola ústřední prostor. Ty jsou zasvěceny jednotlivým zakladatelům jezuitského řádu, v čele se sv. Ignácem z Loyoly a sv. Františkem Xaverským. Kostel má dvě řady oken, přičemž ta nižší je slepá a až teprve horní řada s vitrážemi přináší do prostoru světlo.






Boční kaple i jejich oltáře jsou bohatě zdobené. Tady nahoře vidíme kapli sv. Ignáce.







Nenápadný vchod do kostela mezi obchodem s oblečením a s botami. Na přítomnost svatostánku upozorňuje jen kovový kříž a nenápadný nápis.




Vchod do kostela připomíná spíš dveře do nákupního centra. Nenechte se zmýlit, hned za nimi se otevírá celá ta novogotická krása.




Moderní nádvoří jezuitské univerzity, nazývané podle svého umístění Centre Sèvres. I ta je zcela skrytá ve vnitrobloku.



6. obvod, 33 rue de Sèvres




Další články


Kam dál

Reklama